Groše Maxmiliána II. Habsburského
Groše Maxmiliána II. Habsburského jsou bílé groše, nový nominál, který císař zavedl roku 1573 spolu s návratem k tolarové měně. Razily je mincovny v Praze, Kutné Hoře, Jáchymově a Českých Budějovicích. Na líci nesou českého lva s opisem císařova jména, na rubu říšského orla s prsním štítkem.
Maxmilián II. vládl v Čechách v letech 1564–1576. Na počátku jeho vlády platila zlatníková měna, kterou roku 1561 zavedl jeho otec Ferdinand I. – razily se zlatníky, půlzlatníky a krejcarové nominály, groše ne. Když ji Maxmilián po dohodě se stavy rozhodnutím z 28. ledna 1573 ukončil, vrátily se vládní mincovny k tolaru a současně přibyl nový nominál, bílý groš.
Bílý groš navazoval na lehký groš, poslední zlehčený typ pražského groše ražený do počátku roku 1548. Velikostí odpovídal posledním pražským grošům, byl však lehčí – vážil 2,005 gramu – a dělil se na dva malé groše nebo sedm bílých peněz. Slezská Vratislav jej nerazila. Bílé groše Maxmiliána II. jsou datované, výjimkou je nejstarší typ z Českých Budějovic bez letopočtu.
Praha razila ročníky 1573–1578, Kutná Hora 1573–1577, Jáchymov 1573–1576 a České Budějovice 1573–1577, takže ročníky 1577 a 1578 vznikly ještě po císařově smrti 12. října 1576. Českobudějovickou mincovnu, činnou od roku 1569 a zásobovanou stříbrem z okolních dolů u Rudolfova, vedl mincmistr Tobiáš Gebhart, který mince značil lví hlavou. V ražbě bílých grošů pokračoval Rudolf II., naposledy se razily roku 1619.





