Groše Rudolfa Augusta Brunšvicko-Wolfenbüttelského
Groše Rudolfa Augusta Brunšvicko-Wolfenbüttelského jsou stříbrné mince vévody, který vládl v letech 1666–1704 a od roku 1685 spolu s bratrem Antonem Ulrichem. Jde hlavně o mariánské groše a jejich násobky z harcké mincovny Zellerfeld s divým mužem, symbolem tamního hornictví, a s opisem jmen obou bratrů.
Řazení produktů
Výpis produktů
Pražský groš Václava II. (1278-1305), katalogové číslo Smolík 2, z počátku české grošové měny zavedené roku 1300. Mimořádně zachovalý exemplář této historicky významné...
Pražský groš Václava II. (1278-1305), katalogové číslo Smolík 2, z počátku české grošové měny zavedené roku 1300. Mimořádně zachovalý exemplář této historicky významné...
Pražský groš Václava II. (1278-1305), katalogové číslo Smolík 2, z počátku české grošové měny zavedené roku 1300. Mimořádně zachovalý exemplář této historicky významné...
Stříbrný pražský groš z doby vlády Jana Lucemburského (1310–1346) patří mezi nejznámější středověké mince českých dějin a je ceněným klenotem pro každého sběratele.
Rakouská mince 50 grošů z roku 1934 připomíná období spolkového státu mezi dvěma světovými válkami. Výrazný číselný nominál doplňuje rakouský orel se štítem, takže jde o...
Rakouská mince 50 grošů z roku 1934 připomíná období spolkového státu mezi dvěma světovými válkami. Výrazný číselný nominál doplňuje rakouský orel se štítem, takže jde o...
Stříbrný pražský groš z doby vlády Jana Lucemburského (1310–1346) patří mezi nejznámější středověké mince českých dějin a je ceněným klenotem pro každého sběratele.
Stříbrný pražský groš z doby vlády Jana Lucemburského (1310–1346) patří mezi nejznámější středověké mince českých dějin a je ceněným klenotem pro každého sběratele.
Pražský groš z období vlády Ferdinanda I. (1526–1564) je stříbrná mince, která odráží přelomovou dobu habsburského nástupu na český trůn a proměnu středověkého mincovnictví.
Pražský groš z období vlády Ferdinanda I. (1526–1564) je stříbrná mince, která odráží přelomovou dobu habsburského nástupu na český trůn a proměnu středověkého mincovnictví.
Pražský groš Václava II. (1278-1305), katalogové číslo Smolík 2, z počátku české grošové měny zavedené roku 1300. Velmi zachovalý exemplář této historicky významné středověké...
Pražský groš Jiřího z Poděbrad představuje vzácný doklad domácí ražby druhé poloviny 15. století. Oceňovaný je zejména pro historický význam období husitského krále a konec...
Rudolf August Brunšvicko-Wolfenbüttelský (1627–1704) vládl vévodství od roku 1666 a roku 1685 jmenoval svého bratra Antona Ulricha rovnoprávným spoluvládcem. Mince z let jejich společné vlády proto nesou jména obou, například v opisu RUD. AUG. & ANTH. VLR.
Grošem se v brunšvických zemích rozuměl především mariánský groš, mince poprvé ražená roku 1505 v Goslaru a pojmenovaná podle obrazu Panny Marie. Obsah stříbra v ní během 16. století zhruba o polovinu klesl. V brunšvických zemích se ustálil přepočet 36 mariánských grošů na tolar a za Rudolfa Augusta s Antonem Ulrichem se razily i jejich násobky, například dva a šest mariánských grošů.
Šestigroš z roku 1689 nese na líci divého muže se stromem v ruce a číslici 6, na rubu označení hodnoty VI MARIE GROS a opis REMIGIO ALTISSIMI UNI s letopočtem. Divý muž byl symbolem harckého hornictví a zosobněním Harcu; na brunšvicko-wolfenbüttelských mincích se objevoval od přelomu 16. a 17. století na tolarech i drobných nominálech.
Mince s divým mužem pocházejí z mincovny v Zellerfeldu, dnes části Clausthal-Zellerfeldu v Harcu, kde se tolary s tímto motivem razily už na počátku 17. století. Bohatou ražbu umožňovalo stříbro z harckých dolů.
