Groše Vladislava II. Jagellonského
Groše Vladislava II. Jagellonského jsou pražské groše, které razila Kutná Hora za jeho vlády v Čechách v letech 1471–1516. Navazují na obnovenou ražbu Jiřího z Poděbrad, nesou korunu a dvouocasého lva, letopočet ještě ne, a patří k posledním velkým emisím groše před nástupem jáchymovského tolaru.
Řazení produktů
Výpis produktů
Vladislav II. Jagellonský (1456–1516) usedl na český trůn roku 1471 a od roku 1490 vládl i v Uhrách. V Čechách převzal minci, kterou krátce předtím obnovil Jiří z Poděbrad – pražský groš ražený v Kutné Hoře, s korunou a jménem panovníka na líci a dvouocasým lvem s opisem GROSSI PRAGENSES na rubu. Letopočet groše stále nenesly.
Vahou a ryzostí stály Vladislavovy groše těsně za poděbradskými: vážily zhruba 2,7 g při ryzosti kolem 562/1000, tedy jen o málo méně než groše Jiřího a s obsahem stříbra zhruba poloviční proti prvním grošům Václava II. z roku 1300. Kolem groše se ustálila drobná soustava – od roku 1482 se razily haléře, od roku 1483 bílé peníze a groš platil 7 bílých peněz nebo 14 haléřů.
Groše se razily ve velkém a dochovaly se v rozsáhlých nálezech, mimo jiné z Tábora a Českých Budějovic. Jednotlivé typy se dnes rozlišují hlavně podle podoby lva na rubu; základní třídění podala Hásková roku 1971 na souboru 2 826 grošů a jeho revize podle nových nálezů se připravuje. Právě Vladislavovy groše nejčastěji postihlo okrajování – nezákonné ořezávání okraje kvůli stříbru, po němž chybí část vnějšího opisu.
Vedle běžných grošů vznikly i tlusté groše na silnějším střížku, nejspíš dary vzácným hostům dvora, a za Vladislava také tlusté bílé peníze. Jeho vláda zároveň uzavírá zlatou dobu groše: první českou mincí s letopočtem se stal jeho dukát z roku 1511 a čtyři roky po jeho smrti začali Šlikové v Jáchymově razit tolar. Pražský groš se pak razil už jen do roku 1547.





