Groše z Freibergu
Groše z Freibergu jsou míšeňské groše z hlavní zemské mincovny Wettinů ve Freibergu, které se tu razily od let 1338–1339 podle vzoru pražského groše. Nesou míšeňského lva a ve čtyřlistu liliový kříž. Řadu typů – široké, štítové, kopové či mečové groše – ukončilo zavření mincovny roku 1556.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný kopový groš z období vlády Friedricha II. Saského patří mezi významné mince pozdního středověku. Ražba z mincovny Freiberg dokládá rozvinuté mincovnictví míšeňské...
Ovládací prvky výpisu
Mincovna ve Freibergu vznikla nejspíš za Oty Míšeňského (1125–1190), doložena je od roku 1244. Freiberské horní právo ukládalo odevzdat veškeré vytěžené stříbro do mincovny, a ta se tak stala hlavní mincovnou míšeňských markrabat. Kolem let 1338–1339 nahradil Fridrich II. Míšeňský (1310–1349) dosavadní feniky groši podle vzoru pražského groše a freiberská mincovna je razila ve velkém.
První, takzvané široké groše z let 1338–1346 mají ve čtyřlistu liliový kříž a na druhé straně míšeňského lva. Tento obraz s obměnami nesly i pozdější groše. V letech 1364–1368 vedli mincovnu dva Florenťané, Agostino a Niccolò; jejich groše byly zvlášť ceněné, protože šlo o poslední míšeňské groše odvozené od plnohodnotného florentského zlatého.
Hodnota groše postupně klesala, až ji roku 1412 Fridrich I. Saský (1370–1428) ustálil na dvaceti štítových groších za rýnský zlatý. Za jeho syna Fridricha II. Saského (1412–1464) se ve Freibergu razily kopové groše (1432–1444) v hodnotě třetiny štítového groše, groše s židovskou hlavou (1444–1451) a mečové groše (1457–1464). V letech 1353–1485 se ve Freibergu zpracovalo 60,5 tuny stříbra.
Po roce 1500 přešlo Sasko na velkou stříbrnou minci, ale Freiberg dál razil i groše, špičaté groše, činžovní groše a šrekenberky. Roku 1556 kurfiřt August Saský zavřel všechny zemské mincovny a ražbu soustředil do Drážďan, když zjistil, že mincmistři svévolně snižovali ryzost stříbra.
