Groše z mincovny Zellerfeld
Groše z mincovny Zellerfeld v Harzu razili brunšvicko-wolfenbüttelští vévodové z rodu Welfů. Patří k nim mariánské groše vévodů Rudolfa Augusta a Antona Ulricha, kteří od roku 1685 vládli společně: na líci divý muž, na rubu hodnota v mariánských groších a heslo REMIGIO ALTISSIMI UNI.
Řazení produktů
Výpis produktů
Pražský groš Václava II. (1278-1305), katalogové číslo Smolík 2, z počátku české grošové měny zavedené roku 1300. Mimořádně zachovalý exemplář této historicky významné...
Pražský groš Václava II. (1278-1305), katalogové číslo Smolík 2, z počátku české grošové měny zavedené roku 1300. Mimořádně zachovalý exemplář této historicky významné...
Pražský groš Václava II. (1278-1305), katalogové číslo Smolík 2, z počátku české grošové měny zavedené roku 1300. Mimořádně zachovalý exemplář této historicky významné...
Stříbrný pražský groš z doby vlády Jana Lucemburského (1310–1346) patří mezi nejznámější středověké mince českých dějin a je ceněným klenotem pro každého sběratele.
Rakouská mince 50 grošů z roku 1934 připomíná období spolkového státu mezi dvěma světovými válkami. Výrazný číselný nominál doplňuje rakouský orel se štítem, takže jde o...
Rakouská mince 50 grošů z roku 1934 připomíná období spolkového státu mezi dvěma světovými válkami. Výrazný číselný nominál doplňuje rakouský orel se štítem, takže jde o...
Stříbrný pražský groš z doby vlády Jana Lucemburského (1310–1346) patří mezi nejznámější středověké mince českých dějin a je ceněným klenotem pro každého sběratele.
Stříbrný pražský groš z doby vlády Jana Lucemburského (1310–1346) patří mezi nejznámější středověké mince českých dějin a je ceněným klenotem pro každého sběratele.
Pražský groš z období vlády Ferdinanda I. (1526–1564) je stříbrná mince, která odráží přelomovou dobu habsburského nástupu na český trůn a proměnu středověkého mincovnictví.
Pražský groš z období vlády Ferdinanda I. (1526–1564) je stříbrná mince, která odráží přelomovou dobu habsburského nástupu na český trůn a proměnu středověkého mincovnictví.
Pražský groš Václava II. (1278-1305), katalogové číslo Smolík 2, z počátku české grošové měny zavedené roku 1300. Velmi zachovalý exemplář této historicky významné středověké...
Pražský groš Jiřího z Poděbrad představuje vzácný doklad domácí ražby druhé poloviny 15. století. Oceňovaný je zejména pro historický význam období husitského krále a konec...
Zellerfeld, dnes část hornického města Clausthal-Zellerfeld v Horním Harzu, měl mincovnu brunšvicko-wolfenbüttelských vévodů. Ražby z ní jsou doložené už z roku 1601 za vévody Jindřicha Julia Brunšvicko-Lüneburského (1564–1613), mimo jiné tolarové mince.
Mariánský groš se poprvé razil v roce 1505 v Goslaru a rozšířil se v Harzu a v dolnosaské a vestfálské oblasti. V brunšvických zemích se na říšský tolar počítalo 36 mariánských grošů, takže mince po 6, 12 a 24 mariánských groších odpovídaly šestině, třetině a dvěma třetinám tolaru.
Vévoda Rudolf August Brunšvicko-Wolfenbüttelský (1627–1704) vládl od roku 1666 a v roce 1685 učinil spoluvládcem mladšího bratra Antona Ulricha Brunšvicko-Wolfenbüttelského (1633–1714). Jejich společné mariánské groše ze Zellerfeldu nesou na líci divého muže a zkrácená jména obou vévodů, na rubu hodnotu MARIEN GROS a heslo REMIGIO ALTISSIMI UNI. Mince po šesti mariánských groších mají letopočty 1686–1700.
