Groše z Rigy
Groše z Rigy razila městská mincovna v pobaltské Rize podle polské měnové soustavy na konci 16. století. Nejčastěji jde o trojaky – stříbrné mince v hodnotě tří grošů s korunovaným portrétem krále Zikmunda III. Vasy, opisem CIVI RIGE a znakem města se dvěma věžemi, zkříženými klíči a křížem.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný trojak ražený v Rize v roce 1595 za vlády Zikmunda III. Vasy – krále Polska a Švédska. Klasický renesanční typ s portrétem panovníka a městským znakem.
Stříbrný trojak ražený v Rize v roce 1594 za vlády Zikmunda III. Vasy – krále Polska a Švédska. Klasický renesanční typ s portrétem panovníka a městským znakem.
Ovládací prvky výpisu
Válku o Rigu ukončila roku 1581 smlouva z Drohičína a město se ocitlo pod polsko-litevskou vládou. Rižská mincovna pak razila podle polské měnové soustavy – vedle šilinků a dukátů také groše a jejich násobky. Samotné groše jsou z Rigy doloženy jen z let 1581–1584, tedy z doby krále Štěpána Báthoryho.
Mnohem početnější jsou trojaky, mince za tři groše. Riga je razila v letech 1580–1586 a 1588–1600 a naposledy ještě roku 1619. Za Zikmunda III. Vasy nesou na líci korunované poprsí krále s opisem SIG III D G REX PO D LI, na rubu označení hodnoty III, letopočet, znak města a nápis GROS ARG TRIP CIVI RIGE – trojitý stříbrný groš města Rigy.
Ražbu polských grošů a trojaků ukončila polsko-švédská válka: roku 1621 Rigu obsadil švédský král Gustav II. Adolf. Mincovna se poté stala městskou a razila především drobné šilinky, které se ve velkém vyvážely do Polska.
