Guldeny českého království
Guldeny českého království, česky zlatníky, jsou stříbrné mince o šedesáti krejcarech, které Ferdinand I. a Maxmilián II. jako čeští králové razili podle mincovního řádu z roku 1561. Roku 1573 se Čechy vrátily k tolaru, jako početní jednotka však zlatý v monarchii přežil až do roku 1892.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný 24krejcar Fridricha Falckého z roku 1620, ražený v Kutné Hoře, patří mezi nejzajímavější mince období tzv. „zimního krále“. Krátká vláda Fridricha na českém trůnu činí...
Stříbrný 24krejcar Fridricha Falckého z roku 1620, ražený v Kutné Hoře, patří mezi nejzajímavější mince období tzv. „zimního krále“. Krátká vláda Fridricha na českém trůnu činí...
Stříbrný tolar z Rakouského Nizozemí patří mezi typické oběžné mince doby vlády Marie Terezie. Vysoká ryzost stříbra a jednotný mincovní standard z něj činí důležitý doklad...
Stříbrný tolar z roku 1729 ražený v Hallu za vlády císaře Karla VI., s typickým portrétem panovníka a říšským orlem, představuje významný kus habsburské mincovní tradice.
Stříbrný tolar císaře Ferdinanda I. z roku 1842 ražený ve Vídni představuje závěrečné období klasického tolarového systému habsburské monarchie. Tato elegantní ražba s císařovým...
Měděný 6 krejcar Františka II. z roku 1800 ražený ve Smolníku (značka „S“). Atraktivní mince s výrazným portrétem a orlem. Skvělý stav i historická hodnota.
Měděná mince o hodnotě 6 krejcarů z roku 1800 byla ražena v pražské mincovně za vlády císaře Františka II., posledního císaře Svaté říše římské. Tato ražba představuje jeden z...
Stříbrný tolar císaře Františka I. z roku 1826 představuje klasickou ražbu rakouského císařství v období po napoleonských válkách. Mince odráží stabilizaci monarchie a...
Měděný početní groš Rudolfa II. z roku 1584 vznikl v Kutné Hoře jako pomůcka k počítání na početní desce. Korunovaný panovnický monogram a portrét císaře spojují praktický...
Pražský groš z období vlády Václava IV. (1378–1419) je stříbrná mince, která odráží složité časy pozdního středověku a období předhusitských nepokojů.
Stříbrný pražský groš Karla IV. je jednou z nejvýznamnějších mincí středověké Evropy – symbolem moci, stability a rozkvětu českého království.
Stříbrný pražský groš Karla IV. je jednou z nejvýznamnějších mincí středověké Evropy – symbolem moci, stability a rozkvětu českého království.
Slovo gulden označovalo původně zlatou minci. Stříbrný zlatník o šedesáti krejcarech přinesl do Čech Ferdinand I.: jeho mincovní řád z 1. srpna 1561, navazující na augšpurský říšský řád z roku 1559, nahradil v českých mincovnách tolar zlatníkem o hmotnosti asi 24,6 gramu. Doplňoval ho půlzlatník a desetikrejcar.
Na pohled se zlatník od tolaru téměř nelišil. Panovník na líci drží žezlo a říšské jablko a právě do jablka se vepisovala hodnota – 60 u zlatníku, 30 u půlzlatníku, 10 u desetikrejcaru. Opisy vypočítávají tituly včetně českého krále, jak ukazuje zlatník Maxmiliána II. z roku 1566 s rubním opisem BOHE REX.
Proti zlatníku se po celá šedesátá léta stavěli odborníci, veřejnost i česká komora. V lednu 1573 se český sněm usnesl na návratu k tolarové měně a Maxmilián II. s tím 17. března 1573 souhlasil; v Kutné Hoře se pak opět razily tolary a jejich díly. Zlatý přesto nezmizel – za konvenční měny od poloviny 18. století platil tolar dva zlaté po šedesáti krejcarech.
Pozdější zlatníky monarchie už s českými mincovnami spojeny nejsou. Pražská mincovna byla zrušena 19. března 1857, několik měsíců před zavedením rakouské měny se zlatníkem o sto krejcarech. Vídeňský dvouzlatník k sňatku Františka Josefa I. s Alžbětou Bavorskou z dubna 1854 vznikl ještě v konvenční měně. Korunová měna roku 1892 pak počítala zlatý za dvě koruny.
