Guldeny Viléma I. Württemberského
Guldeny Viléma I. Württemberského jsou stříbrné zlatníky württemberského krále, který vládl v letech 1816–1864. Württembersko tehdy spoluzaložilo jihoněmecký mincovní spolek, jehož smlouva z roku 1837 sjednotila zlatník šesti států. Dvouzlatník nese na líci královu hlavu a na rubu zemský znak se lvem a jelenem.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrné 2 guldeny Františka Josefa I. připomínají jeho sňatek s Alžbětou Bavorskou, známou jako Sisi. Spojené portréty císařského páru a svatební obřad zachycují jednu z...
Stříbrný 1 gulden z roku 1839 s portrétem bavorského krále Ludvíka I. je krásným příkladem německého mincovnictví 19. století.
Ovládací prvky výpisu
Vilém I. Württemberský (1781–1864) převzal trůn roku 1816 a vládl téměř půl století. V té době jižní Německo počítalo v guldenech (zlatých) po 60 krejcarech a drobné mince už od počátku století klesly pod dřívější konvenční stopu. Tento stav uzákonila mnichovská mincovní smlouva z roku 1837: Württembersko ji podepsalo spolu s Bavorskem, Bádenskem, Hesenskem-Darmstadtskem, Nasavskem a Svobodným městem Frankfurtem a všichni začali razit 24½ zlatého z kolínské hřivny ryzího stříbra.
Smlouva zavedla společné ražby půlzlatníku a zlatníku a stanovila, že pruský tolar má hodnotu 1¾ zlatého. Roku 1845 ji v Mnichově doplnila další úmluva, kterou Vilém I. ratifikoval 3. května 1845. Jihoněmecké státy si přitom zachovaly vlastní podobu mincí – zlatník byl stejný obsahem, ne vzhledem.
Württemberský dvouzlatník nese na líci královu hlavu s opisem WILHELM KÖNIG V. WÜRTTEMBERG a pod ní signaturu rytce C. Voigta. Na rubu je korunovaný zemský znak, který drží lev a jelen, na stuze heslo Furchtlos und trew (Nebojácně a věrně), nahoře hodnota ZWEY GULDEN a dole letopočet.
Vídeňská mincovní smlouva z roku 1857 přinesla spolkový tolar o hodnotě 1¾ jihoněmeckého zlatého; zlatník se od té doby razil po 52½ kusu z 500 g ryzího stříbra. Vilém I. zemřel roku 1864. Zlatník přežil o necelé desetiletí i jeho – po sjednocení Německa jej nahradila marka v poměru 1 marka za 35 krejcarů a od 1. ledna 1876 jihoněmecký zlatník úplně zanikl.
