Guldeny z Utrechtu
Guldeny z Utrechtu pocházejí z nizozemské státní mincovny v Utrechtu, která byla od roku 1839 jedinou mincovnou Nizozemského království. Razily se tu oběžné guldeny i rijksdaaldery (2½ guldenu) Vilemíny a Juliány a od roku 1970 stříbrné pamětní desetiguldeny; poznají se podle Merkurovy hole.
Ražbu mincí v Nizozemsku soustředil 17. září 1806 Ludvík Bonaparte do jediné státní instituce; sídlem se stal Utrecht, protože Amsterdam neměl prostředky. Po pádu Napoleona dostala mincovna jméno ’s Rijks Munt a po odtržení Belgie v roce 1839 zůstala jedinou mincovnou království. Od té doby vznikaly v Utrechtu prakticky všechny nizozemské guldeny.
Utrechtské ražby nesou dvě značky. Mincovní značkou je Merkurova hůl (caduceus), používaná od počátku Nizozemského království; vedle ní stojí značka mincmistra. Výjimkou jsou mince z roku 1944, které pro osvobozené Nizozemsko razily mincovny ve Spojených státech.
Guldeny a rijksdaaldery se razily ze stříbra do poloviny 60. let; od roku 1967 je nahradil nikl a stříbrné mince roku 1973 přestaly platit. Od roku 1950 nese oběživo portrét královny Juliány Nizozemské místo Vilemíny Nizozemské. Stříbro zůstalo pamětním mincím: desetigulden 1970 k 25. výročí osvobození (stříbro 720/1000, 25 g, 38 mm) má na líci Juliánu, na rubu Vilemínu a heslo NEDERLAND HERRIJST 1945. Navázal desetigulden 1973 k 25. výročí Juliánina panování a od roku 1982 padesátiguldeny.
Guldeny se v Utrechtu razily do roku 2001, v roce 2002 je vystřídalo euro. Mincovna, od roku 1994 pod jménem De Nederlandse Munt a od roku 1999 s přídomkem Koninklijke, se v roce 2020 přestěhovala z Utrechtu do Houtenu.
