Günzburgské krejcary
Günzburgské krejcary pocházejí z habsburské mincovny v Günzburgu, hlavním městě markrabství Burgavsko v Předních Rakousích. Mincovna pracovala od roku 1764 až do napoleonských válek v roce 1805 a razila konvenční mince od měděných krejcarů po stříbrné dvacetníky; od roku 1766 je značí písmeno H.
Ražba v Günzburgu začala v srpnu 1764 a od roku 1766 mincovnu označovalo písmeno H. Budovu u zámku navrhl stavitel Joseph Dossenberger a dokončil ji roku 1767; v přízemí stály čtyři vřetenové lisy. Stříbro i měď se kupovaly v nedalekém Augsburgu. Stříbrné mince se razily ve městě, měděné ve druhé dílně za hradbami, kde byl i hamr.
Günzburg razil krejcarové mince konvenční měny, na které se Rakousko dohodlo s Bavorskem roku 1753. Hlavním stříbrným nominálem byl dvacetník v hodnotě třetiny zlatého. V letech 1765–1780 nesly günzburské dvacetníky iniciály mincmistra a vardajna, nejprve S.–C., od roku 1775 S.–F.; na rozdíl od ostatních mincoven stály pod portrétem panovnice, ne na rubu.
Měděné krejcary nesou od roku 1772 burgavský znak; z Günzburgu je i krejcar 1779 pro Innviertel. V letech 1772–1775 mincovna razila také na zakázku pro biskupství Augsburg, Štrasburk a Kostnici, pro Fürstenbersko a říšské město Ulm. Za Josefa II. používala starší, zdobnější razidlo dvacetníku až do roku 1789, za Leopolda II. Habsburského chybí jen ročník 1790.
Dvacetníky Františka II. Habsburského chybějí v letech 1795, 1797 a 1804. Roku 1805 obsadila Günzburg ve třetí koaliční válce napoleonská vojska a mincovna byla zastavena; Burgavsko poté připadlo Bavorsku. V budově bývalé mincovny dnes sídlí günzburská radnice.
