Habsburské batzeny
Habsburské batzeny jsou drobné stříbrné mince jihoněmeckých a švýcarských zemí v hodnotě čtyř krejcarů z doby, kdy v Říši vládli Habsburkové. Patří sem i půlbatzeny říšských měst, například alsaského Colmaru, které nesly říšského orla s hodnotou v jablku a jméno habsburského císaře Rudolfa II.
Řazení produktů
Výpis produktů
Drobné stříbrné platidlo svobodného říšského města Colmar z doby vlády Rudolfa II. představuje typickou ukázku městského mincovnictví Svaté říše římské a každodenního oběhu...
Ovládací prvky výpisu
Batzen vznikl na přelomu 15. a 16. století jako mince za čtyři krejcary, tedy šestnáct feniků; jeho polovině za dva krejcary se říkalo také albus. Razily ho švýcarské kantony, jihoněmecká knížata a města a habsburská stopa na těchto mincích vede hlavně přes císařský úřad – o batzenech jednaly říšské sněmy a na mincích říšských měst se objevovalo jméno vládnoucího císaře.
Už sněmy let 1522 a 1524 za Karla V. se proti batzenům postavily, protože se razily velmi nestejně a čím dál hůř: kus, který dřív obsahoval asi 1,67 gramu stříbra, měl nakonec 1,44 gramu i méně. Bavorské a švábské stavy je roku 1535 zrušily úplně. Nový pořádek přinesl až říšský mincovní řád Ferdinanda I. z roku 1559, který na půldruhého století stanovil zlaté a velké stříbrné mince.
Ve druhé polovině 16. století se na Horním Rýně razily půlbatzeny ve stále větším množství. Patřil k nim i alsaský Colmar, svobodné říšské město: jeho půlbatzen nese na líci městský znak se zkráceným opisem Moneta nova civitatis imperialis Colmariensis, na rubu dvouhlavého říšského orla s číslicí 2 v jablku a titul Rudolfa II. Habsburského. Ke konci století se půlbatzeny a trojníky stále zhoršovaly a staly se předchůdci kiprovských ražeb.
