Habsburské grešle
Habsburské grešle jsou drobné mince v hodnotě tří feniků, tedy tří čtvrtin krejcaru. Habsburkové je razili nejdřív ve stříbře ve slezských mincovnách od roku 1624. Za Marie Terezie se grešle změnila v měděnou minci se znaky českých zemí a poslední kusy razil Josef II. v letech 1781–1782.
Řazení produktů
Výpis produktů
Měděný krejcar z roku 1881 byl součástí drobného oběživa Rakouského císařství za vlády císaře Františka Josefa I. Tato mince odráží hospodářskou stabilitu monarchie a...
Měděný krejcar z roku 1760 s portrétem císaře Františka I. Lotrinského představuje dobovou oběžnou minci z období habsburské monarchie během sedmileté války.
Rakouský měděný krejcar z roku 1851, ražený ve Velké Baňi za vlády mladého císaře Františka Josefa I., představuje typickou drobnou minci habsburské měnové reformy.
Měděná mince o hodnotě 15 krejcarů z roku 1807 představuje významné období vlády císaře Františka I. a přechod od římského císařství ke sjednocenému Rakouskému císařství. Tyto...
30 krejcar Františka II. z roku 1807 ražený ve kremnické mincovně (značka „B“) představuje výrazný měděný nominál pozdního habsburského období.
Rakouský stříbrný zlatník z roku 1888 s portrétem císaře Františka Josefa I. a dvouhlavým orlem. Měna habsburské monarchie před zavedením koruny, vyhledávaná sběrateli...
Stříbrný dvacetikrejcar císaře Josefa II. z roku 1778 pochází z období osvícenských reforem habsburské monarchie. Mince reprezentuje standardní oběhovou ražbu Uherského...
Vzácný stříbrný 20krejcar z roku 1767 z pražské mincovny zachycuje císaře Josefa II. ještě jako spoluvladaře Marie Terezie a odráží přechodné období reformního absolutismu v...
Elegantní čtvrt tolar Leopolda II. z roku 1792 s Burgundským křížem a řádem zlatého rouna představuje vzácný kus habsburské mincovní historie konce 18. století. Zbroušená hrana...
Stříbrný 1/2 tolar Františka I. z roku 1815 ražený ve Vídni. Významná mince vydaná po pádu Napoleona, symbol stability habsburské monarchie.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1825 ražený v Praze. Působivý kus z pozdní fáze jeho vlády, reprezentující klasickou císařskou symboliku a kvalitní pražskou ražbu.
Jméno grešle pochází z německého Gröschel, „grošík“. Šlo původně o drobnou stříbrnou minci Svaté říše římské a říšský mincovní řád z roku 1559 počítal s 84 grešlemi na tolar. Ve Slezsku se grešlí rozuměla hodnota tří feniků; v 18. století platil krejcar jednu a třetinu grešle.
V habsburských zemích se stříbrná grešle poprvé razila roku 1624 ve Slezsku za Ferdinanda II. Vážila asi 0,73 gramu a na rubu nesla říšské jablko s číslicí 3, odtud i lidové jméno trojník. Ve slezských mincovnách na ni navázali Ferdinand III., Leopold I., Josef I. a Karel VI.; v Břehu se razila ještě s ročníky 1718–1719.
Marie Terezie udělala z grešle měděnou minci, jejíž hodnota převyšovala cenu kovu. Roku 1759 vznikla v Praze malá „grešlička“, od roku 1760 ji nahradila větší a těžší grešle o hmotnosti 8,25 gramu. Pod korunou nese tři štíty se znaky Čech, Moravy a Slezska, na druhé straně nápis EIN GRESCHL a letopočet; portrét panovnice na ní není. V letech 1763–1765 dostalo vlastní grešle se svým znakem i Sedmihradsko.
Naposledy se grešle se znaky českých zemí razila za Josefa II. v letech 1781 a 1782, druhý ročník už ve Vídni, kam byla ražba z Prahy přenesena. Hodnota byla tak malá, že dodnes žije rčení „nestojí to ani za zlámanou grešli“.
