Habsburské groše
Habsburské groše provázejí české země od pražských grošů Ladislava Pohrobka a Ferdinanda I. přes bílé a malé groše Maxmiliána II., Rudolfa II. a Matyáše až po stříbrné tříkrejcary, kterým se od 17. století říkalo groš. Ty razily ve velkém vládní mincovny v Čechách, na Moravě i ve Slezsku.
Řazení produktů
Výpis produktů
Pražský groš z období vlády Ferdinanda I. (1526–1564) je stříbrná mince, která odráží přelomovou dobu habsburského nástupu na český trůn a proměnu středověkého mincovnictví.
Pražský groš z období vlády Ferdinanda I. (1526–1564) je stříbrná mince, která odráží přelomovou dobu habsburského nástupu na český trůn a proměnu středověkého mincovnictví.
Pražský groš z období vlády Ferdinanda I. (1526–1564) je stříbrná mince, která odráží přelomovou dobu habsburského nástupu na český trůn a proměnu středověkého mincovnictví.
Pražský groš z období vlády Ferdinanda I. (1526–1564) je stříbrná mince, která odráží přelomovou dobu habsburského nástupu na český trůn a proměnu středověkého mincovnictví.
Měděná mince o hodnotě 3 groše z roku 1794 vydaná pro potřeby císařsko-královského vojska. Vznikla v období politického napětí během Kościuszkovského povstání a představuje...
Ovládací prvky výpisu
Prvním Habsburkem na pražském groši byl Ladislav Pohrobek; jeho groš je mimořádně vzácný, doloženy jsou jen čtyři kusy a ražba byla patrně jednorázová. Ferdinand I. převzal roku 1526 mincovny v Kutné Hoře a Jáchymově, roku 1539 přibyla Praha; groše se svým jménem razil i ve Slezsku. Poslední typ pražského groše, lehký groš se lvem v mříži, se razil do konce roku 1547.
S návratem k tolarové měně zavedl Maxmilián II. roku 1573 bílý groš o hmotnosti 2,005 g, ražený v Praze, Kutné Hoře, Jáchymově a Českých Budějovicích. Na líci nesl českého lva, na rubu říšského orla a dělil se na dva malé groše a sedm bílých peněz. Rudolf II. výnosem ze 4. 2. 1577 zavedl malý groš s opisem MALEY GROSS – jedinou naši minci s českým nápisem. Bílý groš se naposledy razil roku 1619 za Matyáše, malý groš ukončila mincovní reforma českých stavů téhož roku.
Od 17. století se slovem groš označoval tříkrejcar, protože se hmotností podobal starým grošům. U nás ho poprvé razili čeští stavové podle mincovního řádu z 28. 6. 1619. Za Ferdinanda II. vážil v době dlouhé mince jen 0,8–0,9 g, po kaládě roku 1623 opět 1,6 g. Úprava Leopolda I. z roku 1659 stanovila 1,741 g a tříkrejcar se stal nejhojněji raženou mincí českých, moravských i slezských mincoven. Za Marie Terezie ho v Čechách razila už jen Praha.
Od grošů je třeba odlišit početní peníze české komory s opisem GROSS POCZETNI KOMORY CZESKE nebo RAIT GROSCH. Byly měděné, nesloužily jako platidlo, ale k počítání v úřadech, a ražené byly od Ferdinanda I. až do roku 1662.





