Habsburské krejcary
Habsburské krejcary provázejí habsburské země od tyrolských ražeb pozdního středověku až do roku 1892, kdy krejcar vystřídal haléř. V českých zemích se poprvé razil roku 1561, za Marie Terezie se z drobného stříbra stal měděný kreditní peníz a od roku 1857 byl setinou zlatníku rakouské měny.
Řazení produktů
Výpis produktů
Třicetikrejcar Marie Terezie z roku 1769 vznikl v pozdější části její vlády v letech 1740–1780. Vídeňská ražba spojuje portrét panovnice s korunovaným dvouhlavým orlem a...
Patnáctikrejcar Leopolda I. Habsburského byl vyražen roku 1665 v Kremnici pod značkou KB. Portrétní stranu doplňuje panovnický opis, zatímco protější strana nese korunovanou...
Soubor pěti stříbrných 20krejcarů spojuje ražby Karla Teodora Falckého, Františka II. a Ferdinanda I. z let 1783–1848. Mince pocházejí z Bavorska, Rakouského císařství a...
Rakouská mince v hodnotě 2 krejcarů z revolučního roku 1848. Na jedné straně nese korunovaný císařský znak, na druhé výrazné označení nominálu, letopočet a věnec; značka A je...
Stříbrný 20krejcar Františka I. Rakouského z roku 1830 pochází z kremnické mincovny. Portrét panovníka na averzu doplňuje reverz s korunovaným dvouhlavým orlem a hodnotou 20;...
Stříbrný 15krejcar svobodného říšského města Norimberku z roku 1622 nese městský znak, říšského orla a titul císaře Ferdinanda II. Mince připomíná postavení města v rámci Svaté...
Krejcar vznikl v Tyrolsku po roce 1271 jako stříbrná mince s dvojitým křížem, podle něhož dostal jméno. Habsburkové získali Tyrolsko roku 1363 a s ním i tamní mincovnictví. Arcivévoda Zikmund Tyrolský přenesl roku 1477 mincovnu z Meranu do Hallu, který se stal jednou z nejdůležitějších habsburských mincoven.
Do českých zemí přinesl krejcar až Ferdinand I. Habsburský se zlatníkovou měnou roku 1561 – Praha, Jáchymov a Vratislav razily krejcar, dvoukrejcar a desetikrejcar. Po návratu k tolaru roku 1573 krejcar na čas zmizel. Vrátil se s mincovní reformou stavů roku 1619, v době dlouhé mince 1621–1623 se jeho násobky razily ve špatném stříbře. Po kaládě roku 1623 zůstaly v oběhu jen trojník, krejcar a jeho díly. Leopold I. zavedl patnáctikrejcar a šestikrejcar, ražené ve velkém množství.
Konvenční měna zavedená od roku 1750 počítala zlatník za 60 krejcarů a tolar za 120. Nové mince nesly za letopočtem křížek, patnáctikrejcary a šestikrejcary se přeznačily na sedmnáctikrejcary a sedmikrejcary a od roku 1754 přibyly dvacetikrejcary a desetikrejcary; dvacetikrejcar byl třetinou zlatníku. Roku 1760 nahradil stříbrný krejcar měděný – první kreditní peníz u nás, jehož hodnota převyšovala cenu kovu.
Rakouská měna z roku 1857 zavedla desetinné dělení: zlatník měl nově 100 krejcarů. Poslední ražbou českých mincoven byl pražský dvacetikrejcar z roku 1856, dál krejcary razily Vídeň, Kremnice a další mincovny monarchie. Korunová měna z roku 1892 nahradila krejcar haléřem; zlatník se rovnal dvěma korunám, krejcar tedy dvěma haléřům.





