Habsburské liardy
Habsburské liardy jsou drobné měděné mince jižního Nizozemí, které tam Habsburkové razili od 16. století do 90. let 18. století. Za rakouské vlády nesly portrét panovníka a nápis AD USUM BELGII AUSTR.; vedle liardů se razily i dvojliardy a pro Lucembursko vlastní typy. Razily je Antverpy, Namur a Brusel.
Řazení produktů
Výpis produktů
Měděný krejcar z roku 1881 byl součástí drobného oběživa Rakouského císařství za vlády císaře Františka Josefa I. Tato mince odráží hospodářskou stabilitu monarchie a...
Měděný krejcar z roku 1760 s portrétem císaře Františka I. Lotrinského představuje dobovou oběžnou minci z období habsburské monarchie během sedmileté války.
Rakouský měděný krejcar z roku 1851, ražený ve Velké Baňi za vlády mladého císaře Františka Josefa I., představuje typickou drobnou minci habsburské měnové reformy.
Měděná mince o hodnotě 15 krejcarů z roku 1807 představuje významné období vlády císaře Františka I. a přechod od římského císařství ke sjednocenému Rakouskému císařství. Tyto...
30 krejcar Františka II. z roku 1807 ražený ve kremnické mincovně (značka „B“) představuje výrazný měděný nominál pozdního habsburského období.
Rakouský stříbrný zlatník z roku 1888 s portrétem císaře Františka Josefa I. a dvouhlavým orlem. Měna habsburské monarchie před zavedením koruny, vyhledávaná sběrateli...
Stříbrný dvacetikrejcar císaře Josefa II. z roku 1778 pochází z období osvícenských reforem habsburské monarchie. Mince reprezentuje standardní oběhovou ražbu Uherského...
Vzácný stříbrný 20krejcar z roku 1767 z pražské mincovny zachycuje císaře Josefa II. ještě jako spoluvladaře Marie Terezie a odráží přechodné období reformního absolutismu v...
Elegantní čtvrt tolar Leopolda II. z roku 1792 s Burgundským křížem a řádem zlatého rouna představuje vzácný kus habsburské mincovní historie konce 18. století. Zbroušená hrana...
Stříbrný 1/2 tolar Františka I. z roku 1815 ražený ve Vídni. Významná mince vydaná po pádu Napoleona, symbol stability habsburské monarchie.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1825 ražený v Praze. Působivý kus z pozdní fáze jeho vlády, reprezentující klasickou císařskou symboliku a kvalitní pražskou ražbu.
Liard pochází z Francie, kde se nejdřív razil v Dauphiné a za Ludvíka XI. v celé zemi. Drobné liardy se razily také v jižním Nizozemí, které patřilo Habsburkům – zprvu španělské větvi rodu, za níž je razili například Filip II. a Karel II., od počátku 18. století větvi rakouské. Za Karla VI. vznikaly v Antverpách liardy s monogramem tří propletených písmen C pod korunou.
Za Marie Terezie se ražba rozšířila. Od roku 1744 vznikaly liardy a od roku 1749 i dvojliardy s portrétem panovnice a nápisem AD USUM BELGII AUSTR., tedy „pro potřebu Rakouského Nizozemí“. Razily je tři mincovny, které se poznají podle značky pod letopočtem: Antverpy razily s rukou, Namur se lvem a Brusel s hlavou. Pro Lucembursko vznikly v Bruselu v letech 1757–1760 zvláštní ražby s nápisem AD USUM DUCATUS LUXEM., později s lucemburským lvem ve štítě.
Typ s portrétem a nápisem AD USUM BELGII AUSTR. převzali nástupci: Josef II. (ročníky 1781–1789), Leopold II. (1791–1792) a František II., jehož poslední liardy nesou ročník 1794. Během povstání roku 1790 razili vzbouřenci vlastní liardy se lvem a nápisem AD USUM FEDERATI BELGII. S koncem rakouské vlády v jižním Nizozemí habsburské liardy zanikly.
