Habsburské poltury
Habsburské poltury jsou drobné mince v hodnotě půl groše, tedy jednoho a půl krejcaru, ražené pro uherský oběh od vlády Leopolda I. do vlády Marie Terezie. Leopold I. je razil ze stříbra, Marie Terezie ze stříbra i z mědi a její syn Josef II. už poltury nevydával. Na rubu obvykle nesou Madonu, patronku Uher.
Poltura vznikla v Uhrách podle vzoru polské mince za půldruhého groše, která se v zemi rozšířila po roce 1526. V habsburské soustavě platila půl groše, tedy jeden a půl krejcaru. Jako první v královských Uhrách ji ze stříbra razil Leopold I. (1640–1705). Na rubu poltur bývala Panna Marie s Ježíškem, patronka Uher, a mince nesly letopočet, hodnotu a značku mincovny.
Na počátku 18. století převzalo polturu i povstání Františka II. Rákócziho proti Habsburkům. Povstalci razili nejprve stříbrné poltury, od roku 1705 kvůli nedostatku stříbra i měděné mince v hodnotě 1, 10 a 20 poltur s uherským znakem a Madonou; desetipoltura se podle opisu PRO LIBERTATE lidově nazývala libertas. Za Karla VI. vznikly měděné poltury jen jako zkušební ražby.
Nejvíce habsburských poltur pochází z doby Marie Terezie (vládla 1740–1780). Stříbrné kusy nesou její portrét a Madonu s písmeny P–H; razil je mimo jiné tyrolský Hall pro uherský oběh. Patentem z 27. března 1761 nařídila panovnice razit poltury z mědi, například s letopočtem 1763. Josef II. už poltury nevydával.
Polturou se nazývala i obdobná drobná mince ve Slezsku, kde se razila od 16. století. Naposledy ji roku 1744 vydala vratislavská mincovna, to už po pruském záboru většiny Slezska za krále Fridricha II.





