Habsburské ražby z Augsburgu
Habsburské ražby z Augsburgu jsou mince svobodného říšského města Augsburgu, které na nich uvádělo jméno a často i portrét vládnoucího habsburského císaře. Mincovní právo dostalo město od Karla V. roku 1521 a razilo až do roku 1805. Typické jsou tolary s císařským poprsím a panoramatem města s pinií.
Augsburg patřil k svobodným říšským městům a mincovní právo pro něj získal městský písař Konrad Peutinger na říšském sněmu ve Wormsu: listinu podepsal císař Karel V. 21. května 1521 a město začalo razit ještě téhož roku. Městské ražby skončily roku 1805, kdy Augsburg přišel o říšskou svobodu a připadl Bavorsku.
Město razilo na svůj účet, ale jako říšské město uvádělo na mincích vládnoucího císaře. Augsburské tolary Ferdinanda III. Habsburského nesou na líci jeho vavřínem ověnčené poprsí s titulaturou římského císaře a krále uherského a českého, na rubu panorama města s městským znakem – piniovou šiškou zvanou Stadtpyr – a opis AVGVSTA VINDELICORVM podle římského názvu Augusta Vindelicum. Městský námět na jedné straně a jméno císaře na druhé se na augsburských ražbách držely i za dalších císařů až do 18. století.
Tolary Ferdinanda III. vznikaly v době, kdy se město vzpamatovávalo z třicetileté války: roku 1632 se vzdalo Švédům, po porážce u Nördlingenu je obklíčila císařská a bavorská vojska a 13. března 1635 kapitulovalo. Od začátku války do té doby ztratil Augsburg asi dvě třetiny obyvatel.
