Habsburské ražby z Benátek
Habsburské ražby z Benátek vznikaly v době, kdy Benátky v letech 1815–1866 patřily k Lombardsko-benátskému království. Mincovna je značila písmenem V, přiděleným roku 1818. Patří sem konvenční tolary, scuda po šesti lirách, dukáty i měděné centesimi Františka I., Ferdinanda I. Dobrotivého a Františka Josefa I.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný scudo z Lombardsko-benátského království představuje měnový systém severní Itálie v době habsburské správy. Mince nese jméno císaře Františka I. a patří k typickým...
Ovládací prvky výpisu
Benátky připadly Habsburkům na Vídeňském kongresu a od roku 1815 tvořily spolu s Milánem Lombardsko-benátské království, korunní zemi Rakouského císařství. V soustavě písmenných značek habsburských mincoven dostaly roku 1818 písmeno V, Milán písmeno M.
Rakousko zprvu nemělo síly razit pro nové území vlastní měnu, a tak zde ještě osm let platila napoleonská italská lira. První ražby nové rakouské liry (lira austriaca) vyšly až roku 1822. Lira o 4,33 g stříbra ryzosti 900/1000 se dělila na 100 centesimi a šest lir tvořilo scudo, které odpovídalo konvenčnímu tolaru. Ve zlatě se razily sovrany a jejich poloviny, benátská mincovna razila i dukáty.
Roku 1848 se Benátky vzbouřily a rakouské vojsko je znovu obsadilo až 24. srpna 1849. Po revoluci se snížila váha měděných mincí a místo názvu království nesly opis IMPERO AVSTRIACO. Od roku 1862 přešla zbylá část království na rakouskou měnu se zlatníkem o 100 soldech. Benátky Rakousko ztratilo roku 1866 a značka V tím zanikla.
