Habsburské ražby z Briegu
Habsburské ražby z Briegu vznikly po roce 1675, kdy po smrti posledního slezského Piastovce Jiřího IV. Viléma připadlo Břežské knížectví přímo českým králům z rodu Habsburků. Leopold I. (1640–1705) tu razil hlavně drobné stříbro, zejména slezské tříkrejcary s letopočty 1676–1705, tedy až do své smrti.
Řazení produktů
Výpis produktů
Měděný 6 krejcar Františka II. z roku 1800 ražený ve Smolníku (značka „S“). Atraktivní mince s výrazným portrétem a orlem. Skvělý stav i historická hodnota.
Měděná mince o hodnotě 6 krejcarů z roku 1800 byla ražena v pražské mincovně za vlády císaře Františka II., posledního císaře Svaté říše římské. Tato ražba představuje jeden z...
Stříbrný tolar císaře Františka I. z roku 1826 představuje klasickou ražbu rakouského císařství v období po napoleonských válkách. Mince odráží stabilizaci monarchie a...
Stříbrná mince ¼ Kronenthaler z roku 1797, ražená v Kremnici pod panováním Františka II. Detailní heraldický motiv a zachovalost z ní činí atraktivní kus pro sběratele...
Impozantní stříbrný 1/2 tolar Františka II. z roku 1795 ražený v Praze představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami. Tolar má odstraněné očko!
Měděný krejcar z roku 1881 byl součástí drobného oběživa Rakouského císařství za vlády císaře Františka Josefa I. Tato mince odráží hospodářskou stabilitu monarchie a...
Rakouský měděný krejcar z roku 1851, ražený ve Velké Baňi za vlády mladého císaře Františka Josefa I., představuje typickou drobnou minci habsburské měnové reformy.
Měděná mince o hodnotě 15 krejcarů z roku 1807 představuje významné období vlády císaře Františka I. a přechod od římského císařství ke sjednocenému Rakouskému císařství. Tyto...
Rakouský stříbrný zlatník z roku 1888 s portrétem císaře Františka Josefa I. a dvouhlavým orlem. Měna habsburské monarchie před zavedením koruny, vyhledávaná sběrateli...
Stříbrný dvacetikrejcar císaře Josefa II. z roku 1778 pochází z období osvícenských reforem habsburské monarchie. Mince reprezentuje standardní oběhovou ražbu Uherského...
Elegantní čtvrt tolar Leopolda II. z roku 1792 s Burgundským křížem a řádem zlatého rouna představuje vzácný kus habsburské mincovní historie konce 18. století. Zbroušená hrana...
Brieg (česky Břeh, dnes Brzeg) byl sídlem Břežského knížectví, které od roku 1329 patřilo k zemím Koruny české a vládla mu větev slezských Piastovců. Vlastní mince razila i poslední piastovská knížata Jiří, Ludvík a Kristián v letech 1639–1663. Když 21. listopadu 1675 zemřel patnáctiletý Jiří IV. Vilém, poslední mužský Piastovec, převzali knížectví Habsburkové.
Habsburkové přitom odmítli dědickou smlouvu z roku 1537, podle níž mělo knížectví po vymření Piastovců připadnout braniborským Hohenzollernům; Fridrich II. Veliký ji roku 1740 použil jako záminku k vpádu do Slezska. Za Leopolda I. patřil Brieg vedle Vratislavi a Opolí ke slezským mincovnám; razily se tu stříbrné tříkrejcary s letopočty 1676–1705.
