Habsburské ražby z Bruselu
Habsburské ražby z Bruselu pocházejí z mincovny Rakouského Nizozemí, které Habsburkům patřilo v letech 1714–1797. Patří sem hlavně křížové (korunní) tolary a půltolary Marie Terezie a Františka I. Štěpána s burgundským křížem a korunami, které Brusel razil od konce 50. let 18. století se značkou andělské hlavičky.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný půlkrontaler z Rakouského Nizozemí patří mezi typické oběžné mince doby vlády Marie Terezie. Vysoká ryzost stříbra a jednotný mincovní standard z něj činí důležitý...
Stříbrný půlkrontaler z Rakouského Nizozemí patří mezi typické oběžné mince doby vlády Marie Terezie. Vysoká ryzost stříbra a jednotný mincovní standard z něj činí důležitý...
Stříbrný půlkrontaler z Rakouského Nizozemí patří mezi typické oběžné mince doby vlády Marie Terezie. Vysoká ryzost stříbra a jednotný mincovní standard z něj činí důležitý...
Stříbrný tzv. „křížový“ tolar Marie Terezie z roku 1765, ražený v Bruselu. Unikátní mince s atributy kříže a dvouhlavého orla, váha cca 29,46 g o ryzosti ~0,873...
Ovládací prvky výpisu
Rakouské Nizozemí získali rakouští Habsburkové rastattským mírem roku 1714 jako dřívější Španělské Nizozemí. V letech 1744–1748 ho dočasně obsadila Francie, roku 1794 znovu a Rakousko se ho formálně vzdalo mírem v Campo Formio roku 1797. Burgundský kříž, typický pro bruselské tolary, nesly už patagony neboli albertustolary habsburského Nizozemí z let 1612–1712.
Roku 1755 zavedla Marie Terezie v Nizozemí korunní tolar (Kronentaler), který nahradil starší dukaton. Při stejné ryzosti 873/1000 vážil 29,44 g a měřil 40 mm, takže proti konvenčnímu tolaru byl mírně nadhodnocen. Celé tolary i půltolary se do let 1757–1758 razily v Antverpách se značkou ruky, potom v Bruselu se značkou andělské hlavičky.
Tolary Marie Terezie mají na jedné straně burgundský kříž se čtyřmi korunami a na druhé říšského orla. Do smrti Františka I. Štěpána roku 1765 se část tolarů razila na jeho jméno: u nich je na líci orel s mečem a žezlem a na rubu kříž se třemi korunami a Zlatým rounem místo čtvrté koruny. Ražba korunních tolarů v Nizozemí skončila roku 1780; Josef II. je pak nechával razit ve Vídni, Kremnici a Miláně. Jako „brabantský tolar“ obíhal tento typ v jižním Německu a ve Švýcarsku ještě v polovině 19. století.
