Habsburské ražby z Ensisheimu
Habsburské ražby z Ensisheimu pocházejí z alsaské mincovny, kterou pro Přední Rakousy zřídil arcivévoda Ferdinand II. Tyrolský a která tolary razila v letech 1584–1634. Ferdinandovy tolary a díly vycházely bez letopočtu, od roku 1603 nesly portrét Rudolfa II. a od roku 1612 jméno Maxmiliána III. Habsburského.
Řazení produktů
Výpis produktů
Čtvrtolar arcivévody Ferdinanda II. Tyrolského z alsaské mincovny Ensisheim je působivým svědectvím rané fáze habsburského mincovnictví 16. století. Tyto stříbrné ražby...
Ovládací prvky výpisu
Ensisheim v Horním Alsasku byl od roku 1431 sídlem správy habsburských Předních zemí v Alsasku, Breisgau, Aargau a u Bodamského jezera. Arcivévoda Ferdinand II. Tyrolský (1529–1595) zdědil roku 1564 po otci Tyrolsko a Přední Rakousy a alsaské stříbro dával zprvu razit v Hallu. Tamní mincovní úřad si ale stěžoval na ztráty, a tak Ferdinand nařídil zřídit mincovnu přímo v Ensisheimu.
Ražební zařízení odešlo z Innsbrucku do Alsaska v prosinci 1581. V březnu 1584 jmenoval arcivévoda správcem nové mincovny Michaela Stellwagena ze Schwazu a válce i razidla dodával hallský mincovní správce Bertorf. Razilo se podle tyrolského mincovního řádu z roku 1577, jen přepočteného na kolínskou hřivnu, a stříbro přicházelo z dolů rappoltsteinského panství v Lebertalu.
Tolary arcivévody Ferdinanda nesly jeho obrněné poprsí a vycházely bez letopočtu. Od roku 1603 se v Ensisheimu, stejně jako v Hallu, razilo s portrétem Rudolfa II., který mince vydával jménem celé rakouské linie rodu. Od roku 1612 tu nechával razit Maxmilián III. Habsburský jako zeměpán Tyrolska a Předních Rakous; ensisheimská produkce ale za tou hallskou výrazně zaostávala.
V Ensisheimu se tolary razily do roku 1634 a město bylo po Štrasburku nejvýznamnější mincovnou Alsaska. Za třicetileté války bylo sedmkrát zpustošeno a vestfálský mír roku 1648 přiřkl habsburské Alsasko Francii.
