Habsburské ražby z Grazu
Habsburské ražby z Grazu pocházejí ze štýrské mincovny, kterou roku 1529 svěřil Ferdinand I. štýrským stavům a roku 1607 převzal do zeměpanské správy arcivévoda Ferdinand. Razila tolary, dukáty i krejcarové ražby až do roku 1772, kdy tu vznikl poslední dvacetník. Od roku 1766 ji značilo písmeno D.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný 17krejcar císařovny Marie Terezie ražený roku 1753 v Grazu. Elegantní ukázka tereziánského mincovnictví, spadající do období měnové reformy a sjednocení habsburské...
Ovládací prvky výpisu
Mincovna v Grazu, sídle Vnitřních Rakous, prošla za Habsburků střídáním zeměpanské a stavovské správy. Ferdinand I. ji roku 1529 svěřil štýrským stavům, ale počátkem padesátých let 16. století zanikla pro nedostatek kovu. Obnovit ji dal roku 1573 arcivévoda Karel II. Štýrský a od roku 1574 ji opět vedli stavové.
Jeho syn arcivévoda Ferdinand, pozdější císař Ferdinand II., převzal mincovnu roku 1607 do zeměpanské správy a od roku 1610 ji vedl mincmistr Simon Balthasar. Razila i za kiprové krize, kterou ukončila kaláda roku 1623. Když v prvních letech vlády Karla VI. zanikla mincovna v Korutanech, zůstal Graz zhruba na šedesát let jedinou mincovnou Vnitřních Rakous.
Ražby Františka I. Štěpána se od roku 1746 poznají podle dvojpísmene G–R u orla. Od roku 1766 nesla mincovna písmeno D a v letech 1765–1772 i iniciály úředníků, nejprve I.–K. a od roku 1767 C.G.–A.K. V posledních letech se tu razily už jen dvacetníky; poslední z nich vznikl 6. února 1772. Stavové pak marně žádali o vrácení mincovny a roku 1782 staré mincovní budovy prodali.
