Habsburské ražby z Günzburgu
Habsburské ražby z Günzburgu pocházejí z mincovny v hlavním městě Burgavského markrabství, která pro Habsburky pracovala v letech 1764–1805. Patří sem tereziánské tolary s burgavským znakem i pozdější ražby se značkou H, mezi nimi křížové tolary a jejich díly Josefa II., Leopolda II. a Františka II.
Řazení produktů
Výpis produktů
Impozantní stříbrný tolar Františka II. z roku 1795 ražený v německém Günzburgu představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami.
Stříbrný čtvrt tolar z roku 1788 ražený v Günzburgu za císaře Josefa II. Vyobrazení panovníka a burgundský kříž s korunami symbolizují moc habsburské říše v pozdním 18. století.
Ovládací prvky výpisu
Günzburg byl sídlem habsburského zemského fojta Burgavského markrabství ve Švábsku a za Marie Terezie tu vznikla mincovna, která zahájila ražbu v srpnu 1764. Ražby z let 1764–1765 se poznají podle písmene G pod orlem, od roku 1766 je místo něj označuje burgavský znak. V letech 1765–1767 tu vznikaly tolary s burgavským znakem a nápisem AD NORMAM CONVENTIONIS, od roku 1768 tolary portrétní.
V letech 1765–1780 nesou günzburské mince iniciály mincmistra a vardajna, nejprve S.–C. (Tobias Schöbl a Joseph Hubert von Clotz), od roku 1775 S.–F. (Schöbl a Josef Faby). Razidla tereziánského tolaru s letopočtem 1780, iniciálami S.F. a burgavským znakem se po zániku mincovny používala od roku 1824 v Miláně a Benátkách a později i ve Vídni; dnešní novoražby tohoto tolaru vycházejí z günzburského typu.
Od roku 1766 do roku 1805 označovalo Günzburg v habsburské soustavě písmeno H. Za Josefa II. se tu v letech 1788–1790 začaly razit čtvrtiny křížových (korunních) tolarů, za Leopolda II. i celé a půlové kusy a za Františka II. celé a půlové v letech 1792–1800. Mírem v Prešpurku roku 1805 připadlo Burgavsko Bavorsku a habsburská ražba v Günzburgu skončila.
