Habsburské ražby z Hallu
Habsburské ražby z Hallu pocházejí z tyrolské mincovny, kterou roku 1477 přenesl z Merana arcivévoda Zikmund Habsburský. Razila od prvních guldinerů z roku 1486 přes tolary tyrolských arcivévodů až po tereziánské a josefínské mince se značkou F a skončila za napoleonských válek v letech 1808–1809.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Maxmiliána III. Tyrolského z roku 1618, ražený v proslulé mincovně Hall, představuje jednu z posledních ražeb tohoto panovníka. Vyniká precizním portrétem...
Stříbrný 1/4 tolar bez letopočtu (1615), ražený v Hallu pod vedením Maxmiliána III. jako velmistra Řádu německých rytířů. Významná sběratelská mince z období habsburské vlády.
Stříbrný 1/4 tolar bez letopočtu (1615), ražený v Hallu pod vedením Maxmiliána III. jako velmistra Řádu německých rytířů. Významná sběratelská mince z období habsburské vlády.
Vzácný tolar Leopolda V. z roku 1620 ražený v Hallu. Výrazný portrét arcivévody, bohatý heraldický revers a výborná zachovalost dělají z této mince atraktivní sběratelský...
Tolar Ferdinanda II. Tyrolského z hallské mincovny připomíná vrcholnou éru habsburské správy v Tyrolsku. Spojuje prestiž renesančního panovnického typu, sílu stříbrné měny a...
Šroubovací tolar Leopolda V. z tyrolské mincovny Hall představuje mimořádně zajímavou formu habsburské ražby. Kromě historického významu zaujme i svou konstrukcí, která sloužila...
Stříbrný dvacetikrejcar ražený v roce 1790 s mincovní značkou F pochází z tyrolské mincovny Hall a představuje pozdní emisi z vlády císaře Josefa II. Jde o typickou oběžnou...
Stříbrný 20 krejcar Josefa II. ražený v tyrolské mincovně Hall se značkami F/A-S. Zachovalost VF.
Stříbrná mince o hodnotě 10 krejcarů z roku 1765, ražená v habsburské monarchii za vlády Františka I. Lotrinského, císaře Svaté říše římské a manžela Marie Terezie, patří mezi...
Stříbrný 20krejcar z roku 1778 nese portrét císařovny Marie Terezie a dvouhlavého orla Habsburské monarchie. Atraktivní kus z mincovny Hall připomíná reformní epochu osvícenské...
Stříbrný XVII krejcar z roku 1752, ražený v Hallu za vlády Františka I. Lotrinského. Atraktivní sběratelský kus z období habsburské monarchie s výrazným heraldickým motivem a...
Mincovnu v Hallu založil roku 1477 arcivévoda Zikmund Habsburský (1427–1496), vládce Tyrolska, když ji přenesl z Merana blíž ke stříbrným dolům, aby nebyla závislá na dováženém kovu. Roku 1486 zde dal razit první guldiner – velkou stříbrnou minci v hodnotě zlatého, předchůdce tolaru.
Hall patřil k průkopníkům mincovní techniky a v polovině 16. století se zde jako na jednom z prvních míst začala užívat válcová ražba. Arcivévoda Ferdinand II. Tyrolský, syn císaře Ferdinanda I., přestěhoval roku 1567 mincovnu na hrad Hasegg, kde zůstala až do konce; jeho tolary pocházejí z Hallu a od roku 1584 také z alsaského Ensisheimu. Arcivévoda Leopold V. Tyrolský zde razil tolary i desetikrejcary a k jeho sňatku s Klaudií Medicejskou vznikl svatební dvoutolar.
V 18. století se Hall zapojil do jednotného značení habsburských mincoven: od roku 1746 nesly ražby Františka I. Štěpána dvojpísmeno H–A, od roku 1766 mincovna užívala písmeno F. V letech 1765–1774 doplňovaly mince iniciály mincmistra a vardajna A.–S., v letech 1775–1780 V.C.–S. Činnost mincovny skončila v letech 1808–1809; za tyrolského povstání roku 1809 se zde ještě razily krejcary Andrease Hofera.
