Habsburské ražby z Karlsburgu
Habsburské ražby z Karlsburgu pocházejí ze sedmihradské mincovny v dnešní Alba Iulii, která pro Habsburky razila nepřetržitě od roku 1712 do zrušení roku 1871. Poznají se podle značek – na ražbách Františka I. Štěpána dvojpísmene C–A, od roku 1766 písmene E a od roku 1868 maďarské zkratky GY. F.
Řazení produktů
Výpis produktů
Zlatý sedmihradský dukát Františka I. Štěpána Lotrinského vznikl roku 1760 v mincovně Karlsburg. Portrétní ražba s císařskou titulaturou a korunovaným dvouhlavým orlem...
Měděný 6 krejcar Františka II. z roku 1800 mincovna Karlovský Bělehrad (značka „E“). Atraktivní mince s výrazným portrétem a orlem. Vzácný i historická hodnota.
Ovládací prvky výpisu
Mincovna v Gyulafehérváru, německy Karlsburgu, dnes Alba Iulia v Rumunsku, razila s přestávkami už ve 14. století. Roku 1712 dal Karel VI. Habsburský jako uherský král zavřít mincovnu v Sibiu a karlsburská se stala jedinou mincovnou Sedmihradska; od té doby pracovala nepřetržitě.
Ražby Františka I. Štěpána, manžela Marie Terezie, nesly od roku 1746 dvojpísmeno C–A (Carolina Alba) u orla, měď od roku 1760 písmeno C. V jednotném systému mincoven z roku 1766 dostal Karlsburg písmeno E. V letech 1765–1780 k němu přibyly iniciály mincmistra a vardajna: H.–G. (Hammerschmid–Gagia, 1765–1776) a H.–S. (Hammerschmid–Schickmayer, 1777–1780).
Od roku 1781 razil Karlsburg dukáty, dvacetníky, desetníky a tříkrejcary se značkou E, ne však tolary a půltolary. Pozor na záměnu: C–A na dukátech z let 1774–1780 jsou iniciály vídeňských úředníků, ne značka Karlsburgu. Po rakousko-uherském vyrovnání přešla mincovna roku 1868 na uherské typy se značkou GY. F. Ještě roku 1868 vyrazila 168 304 spolkových tolarů a zlatníky s maďarským opisem razila do roku 1870. Roku 1871 byla zrušena a její stroje převezli do Kremnice.





