Habsburské ražby z Klagenfurtu
Habsburské ražby z Klagenfurtu pocházejí z korutanské zemské mincovny, kterou za Ferdinanda I. přenesli ze Sankt Veitu do Klagenfurtu. Patří sem zejména tolary Ferdinanda II. z let 1620–1621 s korutanským znakem na hrudi orla; v letech kipperské inflace tu však vznikaly hlavně znehodnocené mince.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Ferdinanda II. z roku 1621 ražený v Klagenfurtu představuje hodnotnou barokní minci s portrétem panovníka a císařskou heraldikou. Atraktivní pro sběratele díky...
Ovládací prvky výpisu
Korutanská zemská mincovna sídlila původně v Sankt Veitu an der Glan. Roku 1529 ji Ferdinand I. pronajal a brzy nato ji přesunuli do Klagenfurtu; výnos pomohl zemským stavům financovat nové opevnění města. Korutany patřily k Vnitřním Rakousům se sídlem ve Štýrském Hradci, kterým vládla štýrská větev Habsburků.
Ferdinand II. Štýrský (1578–1637) vládl Vnitřním Rakousům od roku 1590 a roku 1619 se stal císařem. Za něj razil Klagenfurt v letech 1620–1621 tolary s korutanským znakem na hrudi dvouhlavého orla, určené pro oběh v Korutanech; stejný typ vznikal i v Grazu. Jinak klagenfurtská mincovna v době kipperské inflace razila hlavně znehodnocené mince, o to neobvyklejší je velmi vzácný reprezentativní tolar v hodnotě 1 3/4 tolaru s letopočtem 1622.
