Habsburské ražby z Kremnice
Habsburské ražby z Kremnice pocházejí z hlavní uherské mincovny, která na jméno Habsburků razila od 16. století až do roku 1918. Patří sem kremnické dukáty a tolary s Madonou, ražby se značkami K–B, B a K. B. i uherské mince Františka Josefa I. s maďarskými opisy včetně korunové měny.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrná mince ¼ Kronenthaler z roku 1797, ražená v Kremnici pod panováním Františka II. Detailní heraldický motiv a zachovalost z ní činí atraktivní kus pro sběratele...
Elegantní čtvrt tolar Leopolda II. z roku 1792 s Burgundským křížem a řádem zlatého rouna představuje vzácný kus habsburské mincovní historie konce 18. století. Zbroušená hrana...
Stříbrný tolar Rudolfa II. z roku 1601 ražený v Kremnici představuje mistrovský kus renesanční mincovní tvorby s portrétem císaře a říšským orlem.
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z roku 1680, ražený v Kremnici. Typická mariánská ražba s Pannou Marií a Ježíškem, vyhledávaná pro svou symboliku i detailní barokní portrét.
Stříbrný 1 zlatník z roku 1892 s portrétem Františka Josefa I. představuje klasiku uherského mincovnictví druhé poloviny 19. století.
Stříbrný 1 zlatník z roku 1885 s portrétem Františka Josefa I. představuje klasiku uherského mincovnictví druhé poloviny 19. století.
Stříbrný 1 zlatník z roku 1884 s portrétem Františka Josefa I. představuje klasiku uherského mincovnictví druhé poloviny 19. století.
Stříbrný 1 zlatník z roku 1887 s portrétem Františka Josefa I. představuje klasiku uherského mincovnictví druhé poloviny 19. století.
Stříbrný 1 zlatník z roku 1883 s portrétem Františka Josefa I. představuje klasiku uherského mincovnictví druhé poloviny 19. století.
Stříbrný 1 forint Uherska z roku 1881 s portrétem císaře Františka Josefa I.. Atraktivní exemplář s historickou a sběratelskou hodnotou, ražený v období rakousko-uherské...
Stříbrný 1 forint Uherska z roku 1877 s portrétem císaře Františka Josefa I.. Atraktivní exemplář s historickou a sběratelskou hodnotou, ražený v období rakousko-uherské monarchie.
Stříbrný 1 forint Uherska z roku 1877 s portrétem císaře Františka Josefa I.. Atraktivní exemplář s historickou a sběratelskou hodnotou, ražený v období rakousko-uherské monarchie.
Kremnice byla hlavní mincovnou Uherského království a za Habsburků ji proslavily zejména dukáty se stojícím panovníkem a Madonou. Tuto podobu si kremnický dukát podržel i za Marie Terezie: nařízení z roku 1746 předepsalo stojící panovnici, značku K–B a Madonu. Františku I. Štěpánovi Kremnice dukáty nerazila, protože ražba dukátů s jiným než královským obrazem uherské hlavní mincovně nepříslušela.
Madona patří ke kremnickým ražbám i na stříbře. Patnáctikrejcary Leopolda I. nesou na rubu Madonu s opisem PATRONA HVNGARIAE. Tolary Karla VI. měly portrét a orla se značkou K–B, tolary Marie Terezie od roku 1741 portrét a na rubu Madonu s Ježíškem. Od roku 1767 dostaly na líc uherský znak držený dvěma anděly a na rub sedící Madonu, čímž chtěla vláda zarazit vývoz portrétních tolarů do Turecka; místo K–B pak nesly jen K nebo B podle původu stříbra.
V písmenném značení habsburských mincoven dostala Kremnice roku 1766 písmeno B, zprvu jen pro ražby Josefa II. jako spoluvládce, od roku 1781 pro všechny. V letech 1765–1780 je doplňovaly iniciály mincmistra a vardajna E.v.M.–D. a od roku 1774 S.K.–P.D. Dukáty se stojícím Josefem II. v uherském šatě se od roku 1781 razily úředně bez značky mincovny.
Za revoluce 1848–1849 obnovila uherská vláda starou značku KB a mince dostaly maďarské opisy. Od roku 1868 razila Kremnice vlastní uherské typy se značkou K. B. a v korunové měně od roku 1892 byla jedinou uherskou mincovnou; na rozdíl od Vídně ponechala značku na mincích ze všech kovů.
