Habsburské ražby z Kutné Hory
Habsburské ražby z Kutné Hory pocházejí z let 1526–1726, od nástupu Ferdinanda I. po definitivní uzavření mincovny ve Vlašském dvoře. Patří sem poslední pražské groše, tolary s díly i násobky, bílé a malé groše, krejcarové nominály a za Rudolfa II. a Leopolda I. i vzácné vícedukáty.
Za Ferdinanda I. razila Kutná Hora ještě pražské groše, nejprve bez letopočtu a v letech 1533–1547 s letopočtem, a na přelomu let 1547 a 1548 krátce lehký pražský groš o hmotnosti 1,74 g. Ražbu tolaru a jeho dílů mincovna zavedla roku 1543; v letech 1562–1564 přibyly zlatníky, půlzlatníky a desetikrejcary.
Návrat k tolarové měně roku 1573 přinesl první bílé groše a povinnost mincmistrů označovat ražby svými značkami. Za Rudolfa II. produkce stoupala, zatímco jáchymovská mincovna upadala; vedle tolarů se razily dvoj- až čtyřtolary a desetidukát. Po roce 1600 se však začal projevovat úpadek dolů a s ním i pokles ražby.
Za Ferdinanda II. vznikala v letech 1620–1623 znehodnocená dlouhá mince v desítkách nominálů, po kaládě roku 1623 opět plnohodnotné tolary. Války mincovnu přímo zasáhly: roku 1635 ji na pět měsíců zastavilo švédské obsazení města a roku 1643 nerazila jedenáct měsíců. Za Leopolda I. vznikly roku 1669 desetidukát a pětidukát, mincovna se však soustředila hlavně na drobné mince.
Těžba se znovu zlepšila za Josefa I. a Karla VI. Za Karla VI. vznikl jediný tolar s ročníkem 1712, půltolary a krejcary se razily do roku 1726, kdy kutnohorská mincovní činnost definitivně skončila.
