Habsburské ražby z Milána
Habsburské ražby z Milána vznikaly v milánské mincovně ve dvou obdobích: v Milánském vévodství let 1714–1796 a v Lombardsko-benátském království 1815–1859. Patří sem scuda Marie Terezie a Josefa II. v milánské měně, křížové tolary se značkou M z 90. let 18. století a ražby Lombardsko-benátského království.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Františka II. z roku 1796 ražený v Miláně představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami.
Stříbrná mince o nominálu ½ scuda z roku 1782 pochází z období vlády císaře Josefa II. a byla ražena pro Milánské vévodství. Připomíná dobu habsburské správy severní Itálie i...
Stříbrný tolar Františka II. z roku 1792 ražený v Miláně představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami.
Ovládací prvky výpisu
Milánské vévodství připadlo rakouským Habsburkům za války o španělské dědictví; formálně jim ho přiznal bádenský mír roku 1714. Milán měl vlastní měnu: scudo se dělilo na šest milánských lir po dvaceti soldech. Na scudech Marie Terezie stojí na rubu titul MEDIOLANI DUX a znak vévodství, na scudech a půlscudech Josefa II. pokračovala tatáž měna.
Za koaličních válek razil Milán pro Leopolda II. a od roku 1792 pro Františka II. křížové tolary (crocioni) typu Rakouského Nizozemí s burgundským křížem a třemi korunami. Od tolarů jiných mincoven se liší značkou M pod portrétem a delší zkratkou jména FRANCISC. Rakousko o Milán přišlo roku 1796 Napoleonovým tažením a roku 1797 jej mírem v Campo Formio postoupilo Francii; tolary s letopočty 1799 a 1800 vznikly za krátkého rakousko-ruského obnovení vlády. Milánské scudo pak roku 1806 nahradila lira Italského království.
Vídeňský kongres roku 1815 vévodství neobnovil, Milán se stal součástí Lombardsko-benátského království. Jeho lombardsko-benátská lira vycházela z konvenčního tolaru a mincovna razila se značkou M, mimo jiné tolary Ferdinanda I. (V.) z let 1837–1848 a měď s letopočtem 1849. Lombardii Rakousko ztratilo roku 1859 a milánské ražby Habsburků tím skončily.
