Habsburské ražby z Vídně
Habsburské ražby z Vídně zahrnují mince, které pro habsburské panovníky razila hlavní mincovna monarchie od 16. století až do roku 1918. Patří sem dukáty, tolary a krejcary 17. a 18. století, ražby konvenční a rakouské měny se značkou A i korunové mince Františka Josefa I. z let 1892–1916.
Řazení produktů
Výpis produktů
Měděný krejcar z roku 1881 byl součástí drobného oběživa Rakouského císařství za vlády císaře Františka Josefa I. Tato mince odráží hospodářskou stabilitu monarchie a...
Měděná mince o hodnotě 15 krejcarů z roku 1807 představuje významné období vlády císaře Františka I. a přechod od římského císařství ke sjednocenému Rakouskému císařství. Tyto...
Rakouský stříbrný zlatník z roku 1888 s portrétem císaře Františka Josefa I. a dvouhlavým orlem. Měna habsburské monarchie před zavedením koruny, vyhledávaná sběrateli...
Stříbrný 1/2 tolar Františka I. z roku 1815 ražený ve Vídni. Významná mince vydaná po pádu Napoleona, symbol stability habsburské monarchie.
Stříbrný říšský tolar z roku 1698, ražený ve Vídni za vlády císaře Leopolda I. Habsburského. Monumentální barokní ražba s charakteristickým portrétem panovníka v brnění a bohatě...
Stříbrný 1 florin Františka Josefa I. z roku 1861 je typickou oběžnou mincí habsburské monarchie z období před rakousko-uherským vyrovnáním.
Rakouská stříbrná 5 korona z roku 1900 s portrétem Františka Josefa I. a dvouhlavým orlem, symbolizující moc a stabilitu habsburské monarchie na přelomu století. Sada 6 ks
Vídeňská mincovna se podle tradice odvozuje od roku 1194 a výkupného za anglického krále Richarda Lví srdce, poprvé je doložena roku 1397 v ulici Wollzeile. Pro Habsburky se stala hlavní mincovnou jejich monarchie a razila pro ně až do jejího zániku.
Vídeň patřila k místům, kde se brzy prosadila nová technika: roku 1650 tu Johann Konrad Richthausen zavedl válcovou ražbu a kolem roku 1700 přišly šroubové lisy. Po rezoluci Karla VI. z roku 1712, která zakázala na mincích přídavné značky mincmistrů, je rakouské mince zhruba čtyřicet let nenesou. Roku 1752 se mincovna přestěhovala do Himmelpfortgasse a roku 1835 do budovy Am Heumarkt, kde sídlí dodnes.
Od roku 1746 se vídeňské ražby Františka I. Štěpána poznají podle dvojpísmene W–I u orla. Písmeno A se od června 1766 objevovalo jen na mincích Josefa II. jako spoluvládce, od konce roku 1780 na všech vídeňských ražbách; v letech 1765–1780 je doplňovaly iniciály mincmistra a vardajna, například I.C.–S.K. Vídeňské razidlo tereziánského tolaru s letopočtem 1780 a iniciálami I.C.–F.A. se používalo až do roku 1823.
Od roku 1872 přestala vídeňská mincovna na mince dávat značku A. Korunovou měnu zavedenou roku 1892 razily už jen Vídeň a Kremnice; vídeňská mincovna začala nové zlato vydávat 7. listopadu 1892. Habsburské období skončilo s rozpadem monarchie roku 1918, kdy se Vídeň stala jedinou mincovnou nové Rakouské republiky.





