Habsburské ražby z Vratislavi
Habsburské ražby z Vratislavi vznikaly ve slezské mincovně, kterou roku 1532 převzal Ferdinand I. a která pro Habsburky razila s přestávkami až do svého uzavření 30. ledna 1741. Patří sem tolary s násobky i díly, dukáty až po dvacetidukát, groše, patnáctníky a drobné krejcarové ražby.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný XV krejcar z roku 1735 s portrétem císaře Karla VI. představuje ukázku bohatého habsburského mincovnictví raného 18. století.
Ovládací prvky výpisu
Po smrti Ludvíka Jagellonského roku 1526 byla vratislavská mincovna propůjčena královně vdově Marii, roku 1532 ji převzal Ferdinand I. V letech 1539–1541 se tu razily feniky podle rakouského systému a roku 1546 přibyly tolary a groše. Mincování však bylo přerušované: po roce 1587 se ve Vratislavi až do stavovského povstání nerazilo.
Vládní ražba se obnovila v únoru 1623, ještě téhož roku však mincovnu získal nájemce Zwirner a razil v ní znehodnocené čtyřiadvacetníky. Za Ferdinanda III. patřila Vratislav k nejproduktivnějším mincovnám, přestože její vybavení bylo údajně zastaralé – razila dvacetidukát z roku 1645, desetidukáty, dvoutolary i velké množství grošů. Za Leopolda I. se výroba soustředila na drobné nominály.
Za Karla VI. dostala mincovna nové razicí stroje, které umožnily vyšší ražbu tolarových nominálů, a roku 1712 byly ve Slezsku zrušeny značky mincmistrů. Vznikaly tu dukáty a jejich násobky až po desetidukát, tolary od čtyřtolaru z roku 1722 a patnáctníky z let 1733–1738. Habsburská ražba skončila uzavřením mincovny 30. ledna 1741; od roku 1743 už vratislavská mincovna razila pro pruské krále.
