Habsburské ražby
Habsburské ražby zahrnují mince panovníků z rodu Habsburků, který roku 1273 poprvé získal římskou královskou korunu a od roku 1526 trvale vládl českým zemím a Uhrám. Patří sem tolary, krejcary a dukáty raných Habsburků i ražby habsbursko-lotrinské dynastie až do rozpadu monarchie roku 1918.
Řazení produktů
Výpis produktů
Tolar Františka II. z roku 1793, ražený v italském Miláně (značka "M"), je výrazným představitelem mincovní produkce habsburské monarchie před napoleonskými válkami. Tato mince...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1821 ražený ve Vídni. Významná mince vydaná po pádu Napoleona, symbol stability habsburské monarchie.
Impozantní stříbrný tolar Františka II. z roku 1795 ražený v Günzburgu představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami.
Stříbrný tolar Marie Terezie z roku 1767, tzv. Madonataler, s náboženským motivem a iniciálami mincmistra a vardajna E.V.M - D. (Ignatz Krammer Edler von...
Stříbrný tolar Leopolda I. z Tyrol představuje typickou velkou minci habsburské monarchie konce 17. století. Vyniká výrazným portrétem císaře a bohatou heraldikou, která odráží...
Impozantní stříbrný tolar Františka II. z roku 1796 ražený v Praze představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami.
Stříbrný tolar z roku 1729 ražený v Hallu za vlády císaře Karla VI., s typickým portrétem panovníka a říšským orlem, představuje významný kus habsburské mincovní tradice.
Stříbrný tolar císaře Ferdinanda I. z roku 1842 ražený ve Vídni představuje závěrečné období klasického tolarového systému habsburské monarchie. Tato elegantní ražba s císařovým...
Měděný 6 krejcar Františka II. z roku 1800 ražený ve Smolníku (značka „S“). Atraktivní mince s výrazným portrétem a orlem. Skvělý stav i historická hodnota.
Měděná mince o hodnotě 6 krejcarů z roku 1800 byla ražena v pražské mincovně za vlády císaře Františka II., posledního císaře Svaté říše římské. Tato ražba představuje jeden z...
Stříbrný tolar císaře Františka I. z roku 1826 představuje klasickou ražbu rakouského císařství v období po napoleonských válkách. Mince odráží stabilizaci monarchie a...
Stříbrná mince ¼ Kronenthaler z roku 1797, ražená v Kremnici pod panováním Františka II. Detailní heraldický motiv a zachovalost z ní činí atraktivní kus pro sběratele...
Habsburkové byli původně švábský hraběcí rod; jméno mu dal hrad Habsburg v dnešním švýcarském Aargau. Roku 1273 zvolili kurfiřti římským králem Rudolfa I. Habsburského, který o pět let později porazil na Moravském poli Přemysla Otakara II. a rakouské země udělil v léno svým synům. Od roku 1438 drželi Habsburkové římskou královskou a od roku 1452 i císařskou hodnost s jedinou krátkou přestávkou v letech 1742–1745.
Moc rodu rostla hlavně sňatky. Maxmilián I. Habsburský získal roku 1477 sňatkem s Marií Burgundskou bohaté Nizozemí a jeho vnuk Karel V. zdědil Španělsko i jeho zámořské državy. Mladší vnuk Ferdinand I. Habsburský se po smrti Ludvíka Jagellonského u Moháče stal roku 1526 českým a uherským králem. Po abdikaci Karla V. roku 1556 se rod rozdělil na španělskou větev, která vymřela roku 1700, a rakouskou, jež vymřela po meči smrtí Karla VI. roku 1740.
Dědictví uhájila Karlova dcera Marie Terezie a s manželem Františkem I. Štěpánem Lotrinským založila habsbursko-lotrinskou dynastii. Jejich vnuk František II. přijal roku 1804 titul rakouského císaře a roku 1806 složil korunu Svaté říše římské. V listopadu 1918 se poslední císař Karel I. Rakouský vzdal účasti na státních záležitostech a monarchie se rozpadla na nástupnické státy.
Z habsburských zemí vzešla první velká stříbrná mince střední Evropy: arcivévoda Zikmund Habsburský dal roku 1486 v Tyrolsku razit guldiner v hodnotě 60 krejcarů, předchůdce tolaru. Od poloviny 18. století platila v monarchii konvenční měna se zlatým o 60 krejcarech, od roku 1857 rakouská měna se zlatým o 100 krejcarech a od roku 1892 korunová měna, v níž zlatý odpovídal dvěma korunám. Podrobněji o dějinách rodu píše článek Habsburkové: historie mocného rodu Evropy.
