Habsburské ražby
Habsburkové byli jedním z nejvlivnějších panovnických rodů evropských dějin. Od skromných počátků ve švýcarském Aargau se propracovali k vládě nad středoevropskou monarchií, Španělskem i zámořskými državami a jejich panování skončilo teprve rozpadem Rakouska-Uherska roku 1918.
Řazení produktů
Výpis produktů
Rakouský stříbrný zlatník z roku 1888 s portrétem císaře Františka Josefa I. a dvouhlavým orlem. Měna habsburské monarchie před zavedením koruny, vyhledávaná sběrateli...
Stříbrný dvacetikrejcar císaře Josefa II. z roku 1778 pochází z období osvícenských reforem habsburské monarchie. Mince reprezentuje standardní oběhovou ražbu Uherského...
Vzácný stříbrný 20krejcar z roku 1767 z pražské mincovny zachycuje císaře Josefa II. ještě jako spoluvladaře Marie Terezie a odráží přechodné období reformního absolutismu v...
Stříbrný dvacetikrejcar císaře Josefa II. z roku 1772 pochází z produkce kremnické mincovny, jednoho z nejvýznamnějších mincovních center habsburské monarchie. Mince představuje...
Elegantní čtvrt tolar Leopolda II. z roku 1791 s Burgundským křížem a řádem zlatého rouna představuje vzácný kus habsburské mincovní historie konce 18. století. Zbroušená hrana...
Stříbrný 1/2 tolar Františka I. z roku 1815 ražený ve Vídni. Významná mince vydaná po pádu Napoleona, symbol stability habsburské monarchie.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1825 ražený v Praze. Působivý kus z pozdní fáze jeho vlády, reprezentující klasickou císařskou symboliku a kvalitní pražskou ražbu.
Stříbrný tolar Rudolfa II. z roku 1601 ražený v Kremnici představuje mistrovský kus renesanční mincovní tvorby s portrétem císaře a říšským orlem.
Stříbrný tolar Maxmiliána III. Tyrolského z roku 1618, ražený v proslulé mincovně Hall, představuje jednu z posledních ražeb tohoto panovníka. Vyniká precizním portrétem...
Stříbrný říšský tolar z roku 1695, ražený ve Vídni za vlády císaře Leopolda I. Habsburského. Monumentální barokní ražba s charakteristickým portrétem panovníka v brnění a bohatě...
Stříbrná křížový tolar z roku 1797, ražená v Kremnici pod panováním Františka II. Detailní heraldický motiv a zachovalost z ní činí atraktivní kus pro sběratele...
Stříbrný tolar Františka II. z roku 1796 ražený v Miláně představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami.
Habsburkové odvozují své jméno od hradu Habichtsburg, tedy Jestřábího hradu, který nechal ve dvacátých letech jedenáctého století postavit jeden z jejich předků v dnešním švýcarském kantonu Aargau. Po několik generací šlo o běžný hraběcí rod bez zvláštního významu, jehož državy ležely na pomezí Švýcarska, Alsaska a jižního Německa.
Zlom přinesl rok 1273, kdy byl Rudolf Habsburský zvolen římským králem. Volitelé v něm viděli slabého panovníka, který neohrozí jejich postavení, jenže Rudolf o pět let později porazil v bitvě na Moravském poli českého krále Přemysla Otakara II. a získal pro svůj rod rakouské země. Tím vznikl základ budoucí monarchie.
Od roku 1438 drželi Habsburkové císařskou korunu Svaté říše římské téměř nepřetržitě. Své postavení budovali především sňatkovou politikou, kterou vystihuje dobové rčení, že jiní ať vedou války, zatímco šťastné Rakousko se žení. Maxmilián I. tak získal Nizozemí a jeho vnuk Karel V. vládl říši, nad níž slunce nezapadalo.
Roku 1556 se rod rozdělil na španělskou a rakouskou větev. Španělská linie vymřela po meči roku 1700 a její dědictví vyvolalo dlouhou válku. Rakouská větev skončila po meči roku 1740 smrtí Karla VI., jehož dcera Marie Terezie musela své nároky hájit ve válce o rakouské dědictví. Sňatkem s Františkem Štěpánem Lotrinským založila rod habsbursko-lotrinský.
Devatenácté století přineslo ztrátu vlivu v Itálii i v Německu, monarchie se však udržela díky vyrovnání s Uhrami z roku 1867. Konec přišel roku 1918, kdy se podunajská říše rozpadla a poslední císař Karel I. se vzdal účasti na vládě.
Více se o tomto mocném rodě můžete dozvědět v článku Habsburkové: Historie mocného rodu Evropy.
