Habsburské soldi
Habsburské soldi jsou drobné mince, které Habsburkové razili pro italsky mluvící části svých držav – Milánsko, Gorici a Tridentsko. Soldo bylo italskou obdobou šilinku. Nejsouvislejší řadu tvoří měděné soldy pro hrabství Gorici z let 1733–1802; v soldech se počítala i hodnota větších mincí.
Řazení produktů
Výpis produktů
Měděný krejcar z roku 1881 byl součástí drobného oběživa Rakouského císařství za vlády císaře Františka Josefa I. Tato mince odráží hospodářskou stabilitu monarchie a...
Měděný krejcar z roku 1760 s portrétem císaře Františka I. Lotrinského představuje dobovou oběžnou minci z období habsburské monarchie během sedmileté války.
Rakouský měděný krejcar z roku 1851, ražený ve Velké Baňi za vlády mladého císaře Františka Josefa I., představuje typickou drobnou minci habsburské měnové reformy.
Měděná mince o hodnotě 15 krejcarů z roku 1807 představuje významné období vlády císaře Františka I. a přechod od římského císařství ke sjednocenému Rakouskému císařství. Tyto...
30 krejcar Františka II. z roku 1807 ražený ve kremnické mincovně (značka „B“) představuje výrazný měděný nominál pozdního habsburského období.
Rakouský stříbrný zlatník z roku 1888 s portrétem císaře Františka Josefa I. a dvouhlavým orlem. Měna habsburské monarchie před zavedením koruny, vyhledávaná sběrateli...
Stříbrný dvacetikrejcar císaře Josefa II. z roku 1778 pochází z období osvícenských reforem habsburské monarchie. Mince reprezentuje standardní oběhovou ražbu Uherského...
Vzácný stříbrný 20krejcar z roku 1767 z pražské mincovny zachycuje císaře Josefa II. ještě jako spoluvladaře Marie Terezie a odráží přechodné období reformního absolutismu v...
Elegantní čtvrt tolar Leopolda II. z roku 1792 s Burgundským křížem a řádem zlatého rouna představuje vzácný kus habsburské mincovní historie konce 18. století. Zbroušená hrana...
Stříbrný 1/2 tolar Františka I. z roku 1815 ražený ve Vídni. Významná mince vydaná po pádu Napoleona, symbol stability habsburské monarchie.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1825 ražený v Praze. Působivý kus z pozdní fáze jeho vlády, reprezentující klasickou císařskou symboliku a kvalitní pražskou ražbu.
Soldo je italské jméno pro šilink, minci odvozenou od římského solidu. V severní Itálii se razilo od konce 12. století a v soldech se počítala i hodnota větších mincí. Habsburkové se s ním setkali v Milánsku, které ovládl Karel V.: dukaton, který tam dal razit roku 1551, platil 100 soldů, těžký testone 32 soldů. Milánská mincovna razila soldi i za rakouských Habsburků, za Marie Terezie například stříbrné kusy po 20 soldech a měděné půlsoldy.
Nejucelenější řadou jsou měděné soldy pro hrabství Gorici. Razily se od roku 1733, aby z pobřežních zemí vytlačily lehčí benátské měďáky, které tam pronikaly a vytlačovaly rakouskou drobnou minci. Na jedné straně je hodnota a letopočet v kartuši, na druhé gorický znak pod knížecím kloboukem. Zpočátku je razil Graz, od roku 1748 také Vídeň a postupně další mincovny monarchie.
Pravidelná řada půlsoldů a soldů začala roku 1735, dvousoldy se po zkušebních kusech vrátily až roku 1799 a gorická řada skončila ročníkem 1802. Pro tridentské území vznikly roku 1739 půlsoldy a soldy s tyrolskou orlicí. Roku 1802 vznikla pro Gorici i mince 15 soldi, která nese hodnotu zároveň v krejcarech – 8½ krejcaru.
Po napoleonských válkách zavedlo Rakousko roku 1814 v Lombardsko-Benátsku rakouskou liru a drobné mince se už počítaly v centesimech. Slovo soldo v Itálii přežilo jako lidové jméno pro pěticentesimový kus.
