Haléře českého království
Haléře českého království provázely domácí peníze od 14. století: mincovní řád z roku 1384 zavedl haléř v hodnotě čtrnáctiny pražského groše. Razil se i za Jiřího z Poděbrad, Jagellonců a Ferdinanda I., za Marie Terezie se vrátil jako měděná osmina krejcaru a roku 1892 jako setina koruny.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný denár Vratislava II. představuje výrazný doklad českého mincovnictví 11. století. Spojuje jméno přemyslovského panovníka s odkazem svatého Václava a připomíná dobu, kdy...
Denár českého knížete Svatopluka z krátkého období jeho vlády v letech 1107–1109 zaujme výraznou středověkou obrazností obou stran. Mince spojená s neklidnou dobou...
Pražský groš Václava II. (1278-1305), katalogové číslo Smolík 2, z počátku české grošové měny zavedené roku 1300. Mimořádně zachovalý exemplář této historicky významné...
Pražský groš Václava II. (1278-1305), katalogové číslo Smolík 2, z počátku české grošové měny zavedené roku 1300. Mimořádně zachovalý exemplář této historicky významné...
Pražský groš Václava II. (1278-1305), katalogové číslo Smolík 2, z počátku české grošové měny zavedené roku 1300. Mimořádně zachovalý exemplář této historicky významné...
Měděný krejcar z roku 1881 byl součástí drobného oběživa Rakouského císařství za vlády císaře Františka Josefa I. Tato mince odráží hospodářskou stabilitu monarchie a...
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z pražské mincovny roku 1664 představuje typickou drobnější ražbu habsburské monarchie v době po třicetileté válce. Zaujme vazbou na české země,...
Měděný krejcar z roku 1760 s portrétem císaře Františka I. Lotrinského představuje dobovou oběžnou minci z období habsburské monarchie během sedmileté války.
Rakouský měděný krejcar z roku 1851, ražený ve Velké Baňi za vlády mladého císaře Františka Josefa I., představuje typickou drobnou minci habsburské měnové reformy.
Měděná mince o hodnotě 15 krejcarů z roku 1807 představuje významné období vlády císaře Františka I. a přechod od římského císařství ke sjednocenému Rakouskému císařství. Tyto...
30 krejcar Františka II. z roku 1807 ražený ve kremnické mincovně (značka „B“) představuje výrazný měděný nominál pozdního habsburského období.
Stříbrný 24krejcar Fridricha Falckého z roku 1620, ražený v Kutné Hoře, patří mezi nejzajímavější mince období tzv. „zimního krále“. Krátká vláda Fridricha na českém trůnu činí...
Jméno haléře pochází ze švábského Hallu, kde se od přelomu 12. a 13. století razil drobný fenik s rukou a křížem. S českou korunou ho spojil Karel IV.: roku 1349 dočasně přenesl ražbu haléřů z Norimberka do Chebu a roku 1356 říšským zákonem určil, že se haléře budou razit v Ulmu, Donauwörthu, Frankfurtu a Norimberku.
Vlastní český haléř zavedl mincovní řád z roku 1384 za Václava IV. Vedle peníze za sedminu groše vznikl haléř za čtrnáctinu groše s obrazem koruny, ražený na čtyřhranném střížku. Předcházely mu duté haléře, starší se svatým Václavem a mladší se lvem. Na Moravě razil už kolem roku 1369 brakteátové haléře markrabě Jan Jindřich.
Jiří z Poděbrad nechal při reformě roku 1469 razit haléře s korunkou na kruhovém střížku a v Kladsku vznikaly jednostranné haléře se lvem a písmenem g. Vladislav II. Jagellonský zavedl roku 1482 haléře zvané černé peníze v kurzu čtrnáct za groš, roku 1498 ale jejich ražbu jako nevýhodnou ukončil. Kutnohorské haléře razil i Ferdinand I. a ještě roku 1619 vznikl v Kutné Hoře černý peníz Fridricha Falckého.
Za konvenční měny přišel haléř o stříbro. Císařský dekret z roku 1760 zavedl měděné úvěrové mince, mezi nimi haléř za osminu krejcaru. Naposledy se jméno vrátilo roku 1892 s korunovou měnou, kdy se haléř stal setinou koruny – razila ho však už Vídeň, protože pražská mincovna byla zrušena roku 1857.
