Haléře Karla IV. Lucemburského
Haléře Karla IV. Lucemburského jsou drobné stříbrné mince z doby, kdy Karel vládl jako český král a římský panovník (1346–1378). Patří sem české duté haléře z tenkého stříbrného plechu i říšské haléře, například z Frankfurtu nad Mohanem, kde se po roce 1356 razily haléře s orlicí a korunou.
Řazení produktů
Výpis produktů
Hliníkových 50 haléřů z roku 1944 připomíná samostatné slovenské mincovnictví válečných let. Státní znak a motiv pluhu spojují dobovou státní symboliku s obrazem zemědělské...
Hliníkových 20 haléřů z roku 1942 připomíná mincovnictví Slovenské republiky v období druhé světové války. Státní znak doplňuje pohled na nitranský hradní areál. Certifikace NGC...
Vzácný ročník 50haléře z roku 1925 od sochaře Otakara Španiela, symbol československé měny první republiky s lvem a lipovými ratolestmi.
Pětihaléř z roku 1930 představuje drobnou oběžnou minci první Československé republiky s motivem Karlova mostu, symbolu historické kontinuity a kulturního dědictví nového státu...
Vzácný ročník 50haléře z roku 1927 od sochaře Otakara Španiela, symbol československé měny první republiky s lvem a lipovými ratolestmi.
Vzácnější ročník 20 halierov ze Slovenského štátu s motivem nitranského hradu a štátním znakem – historická památka na kontroverzní období válečných dějin.
Vzácný 20haléř z roku 1925 z období první republiky, známý nízkým nákladem a sběratelskou atraktivitou. Významný symbol agrární tematiky a ekonomického období mezi válkami....
Vzácný 20haléř z roku 1933 z období první republiky, známý nízkým nákladem a sběratelskou atraktivitou. Významný symbol agrární tematiky a ekonomického období mezi válkami....
Ovládací prvky výpisu
Karel IV. Lucemburský byl českým králem od roku 1346 a římským císařem od roku 1355. Haléř, pojmenovaný podle švábského Hallu, kde se začal razit na počátku 13. století, byl v jeho době drobnou stříbrnou mincí, která pronikala z říše i do Čech. Za Karlovy vlády se razil jak v českých zemích, tak v říšských mincovnách podřízených panovníkovi.
V Čechách se za Karla razily duté jednostranné haléře z tenkého plechu – starší s obrazem svatého Václava, mladší se lvem a ke konci jeho vlády i s královým portrétem. Mincovní řád z roku 1384, vydaný už za jeho syna Václava IV., pak haléř ustálil jako polovinu peníze. Roku 1349 Karel povolil ražbu v Chebu, kam přenesl norimberskou mincovnu; tamní mince se ale dosud nepodařilo spolehlivě určit.
Ve Frankfurtu nad Mohanem, královské mincovně od 12. století, vyzval Karel roku 1346 město, aby zřídilo mincovnu, a radě ponechal určení mincovní stopy i jakosti. Kolem roku 1350 musely být všechny haléře před použitím v obchodě předloženy ke kontrole. Když Karel roku 1356 nařídil značit norimberské haléře, začaly se ve Frankfurtu razit haléře s orlicí a korunou.
V letech 1368–1369 soustředil císař ražbu haléřů v říši do čtyř mincoven – Frankfurtu, Norimberku, Schwäbisch Hallu a Ulmu – a stanovil jim jakost 333/1000, tedy jen třetinu stříbra ve slitině.
