Haléře
Haléře nesou jméno švábského města Hall, kde se kolem roku 1200 razil drobný stříbrný peníz. V Čechách je zavedl mincovní řád z roku 1384, s korunovou měnou roku 1892 se haléř stal setinou koruny a v této roli prošel měnou československou i českou; poslední haléřové mince u nás přestaly platit roku 2008.
Řazení produktů
Výpis produktů
Hliníkových 50 haléřů z roku 1944 připomíná samostatné slovenské mincovnictví válečných let. Státní znak a motiv pluhu spojují dobovou státní symboliku s obrazem zemědělské...
Hliníkových 20 haléřů z roku 1942 připomíná mincovnictví Slovenské republiky v období druhé světové války. Státní znak doplňuje pohled na nitranský hradní areál. Certifikace NGC...
Vzácný ročník 50haléře z roku 1925 od sochaře Otakara Španiela, symbol československé měny první republiky s lvem a lipovými ratolestmi.
Vzácný ročník 50haléře z roku 1927 od sochaře Otakara Španiela, symbol československé měny první republiky s lvem a lipovými ratolestmi.
Vzácnější ročník 20 halierov ze Slovenského štátu s motivem nitranského hradu a štátním znakem – historická památka na kontroverzní období válečných dějin.
Vzácný 20haléř z roku 1925 z období první republiky, známý nízkým nákladem a sběratelskou atraktivitou. Významný symbol agrární tematiky a ekonomického období mezi válkami....
Vzácný 20haléř z roku 1933 z období první republiky, známý nízkým nákladem a sběratelskou atraktivitou. Významný symbol agrární tematiky a ekonomického období mezi válkami....
Ovládací prvky výpisu
Jméno haléř pochází z města Hall am Kocher, dnešního Schwäbisch Hall, podle něhož se drobný stříbrný peníz latinsky nazýval denarius hallensis. Poprvé je doložen v letech 1200 nebo 1208. Haléř se rozšířil po německých zemích jako mince nejnižší hodnoty; příměsí mědi se postupně znehodnotil, až přestal být stříbrnou mincí, a jeho jméno zlidovělo jako symbol nepatrné hodnoty.
V Čechách zavedl haléř mincovní řád z roku 1384 za Václava IV. Šlo o drobnou minci na čtyřhranném střížku s korunou na rubu a bez opisu v hodnotě čtrnáctiny pražského groše. Po reformě Jiřího z Poděbrad z roku 1469 se razily haléře s korunkou už na kruhovém střížku. Vladislav Jagellonský zavedl roku 1482 ražbu haléřů, zvaných černé peníze, z chudé slitiny; čtrnáct haléřů platilo jeden groš.
Nový význam dostal haléř s korunovou měnou, kterou Rakousko-Uhersko zavedlo roku 1892. V rakouské části monarchie se koruna dělila na sto haléřů, v uherské na sto fillérů. Razily se bronzové jednohaléře a dvouhaléře a niklové desetihaléře a dvacetihaléře; v letech 1917–1918 už jen dvouhaléře a dvacetihaléře. Československo korunu převzalo a jeho prvními mincemi byly dvacetihaléř a padesátihaléř s letopočtem 1921, vydané v únoru 1922.
Česká republika vydala po roce 1993 vlastní haléřové mince. Desetihaléře a dvacetihaléře přestaly platit roku 2003, padesátihaléř 31. srpna 2008. Haléř dnes zůstává jen početní jednotkou, setinou koruny.
