Hamburské marky

Hamburské marky mají v Hamburku dlouhou předehru. Mincovní tradice města sahá do roku 834 a před sjednocením Německa tu obíhaly stříbrné mince znějící na marku hamburského kurantu. Po zavedení říšské měny se stažené kurantní marky vyměňovaly v poměru jedna ku 1 1/5 nové marky.

Stará mincovna vyhořela při velkém požáru Hamburku roku 1842 a město pak zásobovaly mincovny v Altoně, Hannoveru a Berlíně. Roku 1873 rozhodlo hamburské zastupitelstvo o nové mincovně, která byla otevřena roku 1875 v Norderstraße. Jako devátá mincovna říše dostala devátý znak abecedy – J, protože I se počítalo jako J. Ražební stroje do ní přivezli ze Štrasburku.

Na mincích císařství měl každý spolkový stát vlastní líc, svobodná města Hamburk, Brémy a Lübeck však místo panovníka razila městský znak; rub s říšskou orlicí byl společný. Tak vznikaly hamburské dvoumarky, třímarky ražené od roku 1908, pětimarky i zlaté desetimarky a dvacetimarky. Pověst mincovny poškodila roku 1877 aféra s podváženými dvacetimarkami, které se objevily v Lübecku a vedly k hamburskému přístavu; kov z nich však byl odebrán až po ražbě.

Značku J nesou i hamburské ražby Výmarské republiky a Třetí říše. Za druhé světové války byla mincovna těžce poškozena a provoz obnovila roku 1948; pak razila německé marky Spolkové republiky a jejich pamětní mince. Dnes razí eurové mince.