Hellerové poukázky
Hellerové poukázky jsou drobná papírová platidla znějící na haléře, tedy setiny koruny. Většinu tvoří rakouské nouzové poukázky z let 1919–1921, které při nedostatku drobných mincí vydávala města a obce v Horních a Dolních Rakousích, Salcbursku, Tyrolsku či Štýrsku; mnohé z nich vznikly hlavně pro sběratele.
Řazení produktů
Výpis produktů
Haléř, německy Heller, byl od zavedení korunové měny v roce 1892 setinou koruny a běžně se razil jako mince. Papírové poukázky v haléřích vznikaly, když drobné mince chyběly. Obce a podniky v Rakousku-Uhersku vydávaly nouzové peníze už na začátku první světové války, nejvíce v průmyslových městech Čech a Moravy.
Po válce trpělo nové Rakousko nedostatkem drobných. Innsbruck začal vydávat nouzové peníze v létě 1919, následovaly Kitzbühel, Kufstein, obce ve Vorarlbersku a Salcbursku a nakonec celé Rakousko. V Horních Rakousích je během roku 1920 vydalo 425 z 503 obcí; jejich platnost skončila 1. října 1921.
Obce vydávaly sady obvykle o třech hodnotách s platností tří měsíců, tištěné na tenkém papíře. Jen část poukázek skutečně obíhala, velká většina skončila ve sbírkách a výtěžek pomáhal obecním rozpočtům. Úspěch rakouských sběratelských sérií podnítil podobné vydávání v německých městech. Poukázky navrhovali i známí umělci, například Klemens Brosch nebo Ludwig Haase mladší.





