Hellerové poukázky
Hellerové poukázky jsou drobná papírová platidla znějící na haléře, tedy setiny koruny. Většinu tvoří rakouské nouzové poukázky z let 1919–1921, které při nedostatku drobných mincí vydávala města a obce v Horních a Dolních Rakousích, Salcbursku, Tyrolsku či Štýrsku; mnohé z nich vznikly hlavně pro sběratele.
Řazení produktů
Výpis produktů
Nouzová bankovka z rakouského St. Veit im Pongau z roku 1920 zaujme bohatou ornamentikou a motivem místní léčebny. Představuje typický příklad regionálního platidla vydaného v...
Nouzová bankovka z dolnorakouské obce Eckartsau z roku 1920 zachycuje typické lokální motivy i architekturu regionu. Představuje autentický doklad ekonomických poměrů po rozpadu...
Nouzová bankovka z Horního Rakouska vydaná organizací péče o válečné poškozence v Rohrbachu představuje zajímavé svědectví sociálních poměrů po první světové válce i lokální...
Nouzová bankovka z dolnorakouského Kilbu z roku 1920 představuje typické lokální platidlo poválečné doby. Zaujme dekorativním provedením a motivy spojenými s historií a...
Nouzová bankovka z dolnorakouského Haidershofenu z roku 1920 je ukázkou lokálního platidla poválečné doby. Vyniká přehlednou typografií a motivem obce s kostelem zasazeným do...
Nouzová bankovka z obce Reichraming z roku 1920 je atraktivním příkladem lokální měny poválečného Rakouska. Vyniká bohatou symbolikou přírody a loveckých motivů, které odrážejí...
Nouzová bankovka z obce Eckartsau z roku 1920 představuje typické lokální platidlo poválečného Rakouska. Zaujme detailním vyobrazením zámecké architektury a dokumentuje období...
Nouzová bankovka z dolnorakouského Haidershofenu z roku 1920 představuje typické lokální platidlo poválečného období. Zaujme výraznou typografií i detailním vyobrazením obce s...
Nouzová bankovka 30 hellerů vydaná obcí Kreisbach v Dolním Rakousku v roce 1920 patří mezi emise rakouského Notgeldu z období hospodářských obtíží po první světové válce....
Nouzová bankovka z obce Zell-Arzberg z roku 1920 je ukázkou lokální měny vydané v období poválečné krize. Zaujme detailním vyobrazením zemědělské práce, které odráží charakter...
Nouzová bankovka z obce Köstendorf z roku 1920 je ukázkou lokálního platidla vzniklého po první světové válce. Vyniká jednoduchým, ale výrazným grafickým provedením a motivem...
Nouzová bankovka z obce Moosbach z roku 1920 je typickým příkladem lokální měny vzniklé po první světové válce. Vyniká výraznou kombinací barev a motivem místní architektury i...
Haléř, německy Heller, byl od zavedení korunové měny v roce 1892 setinou koruny a běžně se razil jako mince. Papírové poukázky v haléřích vznikaly, když drobné mince chyběly. Obce a podniky v Rakousku-Uhersku vydávaly nouzové peníze už na začátku první světové války, nejvíce v průmyslových městech Čech a Moravy.
Po válce trpělo nové Rakousko nedostatkem drobných. Innsbruck začal vydávat nouzové peníze v létě 1919, následovaly Kitzbühel, Kufstein, obce ve Vorarlbersku a Salcbursku a nakonec celé Rakousko. V Horních Rakousích je během roku 1920 vydalo 425 z 503 obcí; jejich platnost skončila 1. října 1921.
Obce vydávaly sady obvykle o třech hodnotách s platností tří měsíců, tištěné na tenkém papíře. Jen část poukázek skutečně obíhala, velká většina skončila ve sbírkách a výtěžek pomáhal obecním rozpočtům. Úspěch rakouských sběratelských sérií podnítil podobné vydávání v německých městech. Poukázky navrhovali i známí umělci, například Klemens Brosch nebo Ludwig Haase mladší.
