Investiční kovy Albrechta z Valdštejna

Investiční kovy Albrechta z Valdštejna spojují zlato a stříbro s vévodou frýdlantským, který od roku 1626 razil vlastní mince v Jičíně. Jeho mincovna vydávala dukáty a jejich násobky až po desetidukát, tolary s díly i drobné stříbrné mince a k nim přibyly ražby ze slezské Zaháně.

Zlatá replika dukátu Albrechta z Valdštejna, Česká mincovna 2002Albrecht z Valdštejna (1583–1634) se narodil na tvrzi Heřmanice u Jaroměře v rodině zchudlého šlechtice. Za třicetileté války se stal nejvyšším velitelem císařských vojsk, vévodou frýdlantským a meklenburským a knížetem zaháňským. Jmění získal i díky mincovnímu konsorciu let 1622–1623, které razilo znehodnocenou takzvanou dlouhou minci a skončilo státním bankrotem. Zavražděn byl v Chebu 25. února 1634.

Vlastní mincovnu založil roku 1625 v Jičíně, hlavním městě Frýdlantského vévodství, a razit začala v roce 1626. Mincovní právo mu císař Ferdinand II. výslovně udělil až 16. února 1628. Ze zlata se tu razily dukáty a jejich násobky – dvoudukáty, pětidukáty a desetidukáty, ze stříbra dvoutolary, tolary, půltolary a čtvrttolary a k nim tříkrejcary, půlkrejcary a hranáče.

Do poloviny roku 1630 vedl jičínskou mincovnu Georg Reick, jehož značkou bylo slunce s lidskou tváří, od srpna 1630 Sebastian Steinmüller se značkou rostoucího lva. První tolary nesly opis DOMINUS PROTECTOR MEUS, který Valdštejn ještě roku 1626 nahradil titulem knížete Svaté říše římské. Dukát z jičínské mincovny váží kolem 3,5 gramu zlata, desetidukát z roku 1631 přes 34 gramů. Mince s letopočtem 1629 razila pro vévodu také mincovna v Zaháni ve Slezsku.

Vévodova mincovna pracovala necelou dekádu, nejpozdější jičínské dukáty a půltolary nesou letopočet 1633. Další ražby vévody najdete v kategorii Mince Albrechta z Valdštejna.

Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet