Investiční kovy Albrecht z Valdštejna
Albrecht z Valdštejna (1583–1634) byl vojevůdce třicetileté války, frýdlantský vévoda a jeden z nejbohatších mužů své doby. Jmění si vybudoval na pobělohorských konfiskacích a na mincovním konsorciu, které znehodnocovalo české mince. Roku 1634 byl na císařův pokyn zavražděn v Chebu.
Albrecht z Valdštejna (1583–1634) se narodil 24. září 1583 v Heřmanicích do chudé české šlechtické rodiny. Nic na jeho začátcích nenaznačovalo, že se z něj stane muž, který bude velet stotisícové armádě a půjčovat peníze císaři.
Po studiích v Itálii vstoupil do habsburských služeb, konvertoval ke katolictví a výhodně se oženil s bohatou vdovou. Skutečné jmění mu ale přinesly až pobělohorské poměry: skupoval konfiskované majetky poražených stavů a obratně spekuloval.
K tomu patřil i podíl na mincovním konsorciu. Spolu s bankéři a obchodníky si pronajal ražbu mincí v českých zemích a vydělával na jejich znehodnocování – šlo o období takzvané dlouhé mince, kdy obyvatelstvo přišlo o úspory a ceny se zbláznily.
Roku 1625 se stal generalissimem císařských vojsk a téhož roku vévodou frýdlantským. Jeho panství na severu Čech fungovalo prakticky jako stát ve státě, s vlastní správou i hospodářstvím, a neslo devízu Navzdory závisti!
Ve třicetileté válce patřil k nejvlivnějším velitelům. Vedl vojska u Desavy roku 1626 i u Lützenu roku 1632 a jeho armáda dosáhla síly kolem sta tisíc mužů – v tehdejší Evropě nevídané číslo, které z něj činilo mocnost samu o sobě.
Právě tato moc vzbudila nedůvěru. Roku 1630 byl odvolán z velení, po návratu jednal na vlastní pěst a vyjednával s nepřítelem. Císařský dvůr jej nakonec zbavil velení a 25. února 1634 byl v Chebu zavražděn skupinou vlastních důstojníků.
V českých dějinách zůstal postavou, o níž se dodnes vedou spory. Byl to zrádce, který chtěl zradit císaře, nebo muž, jehož jedinou vinou byla přílišná moc? Jisté je, že jeho vzestup i pád se odehrály v době, kdy se v českých zemích rozhodovalo o všem – o víře, majetku i o tom, komu budou patřit peníze.
