Investiční kovy Benátky
Investiční kovy Benátky jsou zlaté ražby benátské mincovny, zvané Zecca. Zde vznikal od roku 1284 benátský zlatý dukát, později zvaný zecchino: mince o hmotnosti 3,545 g z nejryzejšího zlata, jaké středověká metalurgie dokázala vyrobit. Dukáty se v Benátkách razily beze změny vzoru až do pádu republiky roku 1797.
Benátská mincovna je doložena už v raném středověku: první mincovna stála ve farnosti San Bartolomeo u Rialta a její pozemek vláda prodala roku 1112. Nová mincovna na stříbro se připomíná roku 1278 na náměstí svatého Marka, naproti Dóžecímu paláci, kde na ni mohli úředníci dohlížet. Roku 1285 k ní přibyla samostatná mincovna na zlato a usnesení Velké rady ji poprvé nazývá Zecca, z arabského sikka, ražební kolek.
Zlatou minci zavedla Velká rada roku 1284 jako odpověď na znehodnocování byzantského hyperpyronu, kterým benátští obchodníci platili za zboží z Východu. Benátský dukát převzal velikost a hmotnost florentského florénu a obsahoval 3,545 g zlata ryzosti 0,9947. Další dóžata razila dukáty beze změny, měnilo se jen jméno na líci; tak vznikl i zecchino Francesca Foscariho (1423–1457). Mince nenesly letopočet až do konce republiky roku 1797.
Po požáru v červenci 1532 rozhodla Rada deseti o stavbě nové, ohnivzdorné mincovny. Zakázku získal 28. března 1536 architekt Jacopo Sansovino a budova s mohutnou bosáží vznikla v letech 1536–1548. Ražba v ní pokračovala i po pádu republiky a za rakouské vlády nesly zdejší ražby značku V. Od roku 1904 budovu užívá Marciánská knihovna.
