Investiční kovy Bern
Investiční kovy Bern jsou ražby bernské mincovny, dnešní spolkové mincovny Swissmint. Bern razil vlastní mince nejpozději od 40. let 13. století, později pro kantony i Helvétskou republiku. Od roku 1855 zde sídlí mincovna Švýcarské konfederace a švýcarské mince nesou značku B. Razí oběžné, pamětní i investiční mince.
Ražba v Bernu začala jen pár desetiletí po založení města. Bernská mince je v listinách zmíněna roku 1228 a roku 1246 je jménem doložen mincmistr Wernher; městská ražba tedy začala nejpozději ve 40. letech 13. století a trvala do konce starého režimu. Středověká mincovna stála hned západně od radnice; roku 1787 ji zničil požár a Bern musel nějaký čas razit v Solothurnu.
V letech 1790–1792 vznikla podle plánů Jacquese Denise Antoina nová mincovna na Gerberngrabenu. Za Helvétské republiky razily jen tři mincovny – Bern, Basilej a Solothurn – a bernské ražby nesly značku B. Po roce 1803 razil kanton Bern znovu vlastní mince, naposledy s letopočtem 1837, a jeho mincovna pracovala i pro kantony Aargau, Ticino a Uri.
První mince nové spolkové měny z let 1850 a 1851 se razily v Paříži, Štrasburku a Bruselu. Konfederace pak budovu na Gerberngrabenu koupila a 1. září 1855 ji otevřela jako první spolkovou mincovnu. V letech 1903–1906 postavil spolkový architekt Theodor Gohl novou budovu ve čtvrti Kirchenfeld, kde mincovna sídlí dodnes. Od roku 1998 vystupuje pod jménem Swissmint jako samostatná část Spolkové finanční správy.
