Investiční kovy Hamburk
Investiční kovy Hamburk pocházejí z hamburské mincovny, nejstarší mincovny Německa, která dnes nese značku J. První mince se v Hamburku razily už roku 834, právo razit zlato získalo město roku 1435 a tolary roku 1553. Dnešní státní mincovna razí oběžné i pamětní mince Spolkové republiky a ražby pro cizí státy.
Hamburská mincovna je nejstarší německou mincovnou. První mince zde vznikly roku 834 a mincovní právo, udělené císařem, tehdy držel hamburský arcibiskup. Později mincovnu vlastnili holštýnští hrabata, kteří ji prodali městu. Hamburk razil převážně brakteáty a od roku 1325, kdy držel mincovní právo, takzvaný věčný fenik, který na rozdíl od brakteátů nepodléhal každoroční výměně.
Roku 1435 udělil císař Zikmund Lucemburský Hamburku právo razit zlaté zlatníky a roku 1553 se zde poprvé razily tolary a zlaté portugalózy. Po obsazení města francouzskými vojsky roku 1806 byla ražba roku 1813 zastavena; dosavadní mincmistr Knoph pak v soukromé mincovně razil pro Hamburskou banku dukáty a drobné mince, dokud jeho dílnu roku 1842 nezničil velký hamburský požár.
Další desetiletí zásobovaly město mincemi mincovny v Altoně, Hannoveru a Berlíně. Teprve roku 1873 rozhodlo hamburské zastupitelstvo o nové mincovně, která byla otevřena roku 1875 a od té doby nese značku J – jako devátá mincovna říše dostala deváté písmeno abecedy. Po těžkém poškození za druhé světové války obnovila provoz roku 1948 a od roku 1982 sídlí v Rahlstedtu; razí zhruba pětinu německých oběžných mincí.
