Investiční kovy Leopolda I. Habsburského

Investiční kovy Leopolda I. Habsburského připomínají zlato a stříbro jeho téměř půlstoleté vlády v letech 1657–1705. Reforma z roku 1659 sjednotila mincovnictví habsburských zemí a zavedla stříbrné patnáctikrejcary, ve zlatě se vedle dukátů razily i jejich vzácné násobky až po desetidukáty.

Stříbrný patnáctikrejcar Leopolda I. Habsburského 1664, VídeňLeopold I. Habsburský (1640–1705) byl čtvrtým synem Ferdinanda III. a na trůn usedl jako sedmnáctiletý roku 1657. Římským císařem byl zvolen ve Frankfurtu nad Mohanem 18. července 1658 po nejdelší volbě římského krále vůbec. Vedl války s Francií a s Osmanskou říší: roku 1683 jeho vojska se spojenci porazila Turky u Vídně a po vítězstvích u Nagyharsány a Zenty je vytlačila na Balkán. V Čechách a Uhrách vládl 48 let.

Zemím vyčerpaným třicetiletou válkou zůstalo po roce 1648 oběživo zaplavené nekvalitní cizí mincí, zatímco lepší domácí mince se tezaurovaly nebo vyvážely. Roku 1659 proto Leopold zakázal oběh cizích mincí a instrukce z 28. března 1659 zahájila reformu, která sjednotila mincovnictví všech zemí monarchie.

Reforma zavedla dva nové střední nominály, šestikrejcary a patnáctikrejcary. Patnáctikrejcar vážil 6,404 gramu stříbra ryzosti 563/1000 a obsahoval 3,602 gramu ryzího stříbra. Jen vídeňská mincovna jich v letech 1659–1664 vyrazila přibližně 28,7 milionu. Téhož roku 1659 se o jeden kvintlík na hřivnu snížila i ryzost tolaru.

Ve zlatě se vedle dukátů razily jejich násobky: desetidukáty v Praze i v Kremnici, pětidukát v Bratislavě a pro Sedmihrady desetidukát v Kluži. Od 70. let 17. století přecházeli čeští mincmistři od obrazových značek k počátečním písmenům svých jmen. Utajovaný státní úpadek roku 1693 vedl ke čtvrtinové devalvaci všech druhů mincí. Další ražby panovníka najdete v kategorii Mince Leopolda I. Habsburského.

Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet