Investiční kovy Mikuláše II. Alexandroviče
Investiční kovy Mikuláše II. Alexandroviče zahrnují zlaté a stříbrné mince posledního ruského cara z let jeho vlády 1894–1917. Jádrem jsou zlaté pětirubly a desetirubly ražené po měnové reformě ministra financí Sergeje Witteho, která v letech 1896–1897 převedla rubl na zlatý standard.
Mikuláš II. Alexandrovič (1868–1918) se stal ruským carem roku 1894 po smrti svého otce Alexandra III. Byl také polským králem a finským velkoknížetem. Za jeho vlády prohrálo Rusko válku s Japonskem v letech 1904–1905 a zemi otřásla revoluce roku 1905. V březnu 1917 byl přinucen k abdikaci a v červenci 1918 ho bolševici i s rodinou zavraždili v Jekatěrinburgu.
Sergej Witte, ministr financí v letech 1892–1903, převedl v letech 1896–1897 rubl na zlatý standard. Od roku 1897 odpovídal jeden rubl 0,774 g ryzího zlata, tedy dvěma a dvěma třetinám francouzského franku; desetirubl tak obsahoval 7,74 g a pětirubl 3,87 g ryzího zlata. Stříbrný rubl tím přestal být základem měny, stříbrné mince se však razily dál.
Reforma přinesla nové, menší zlaté pětirubly a desetirubly. Jen v jediném roce se razily i zlaté mince 7½ a 15 rublů, které měly rozměry dřívějších pěti- a desetirublů. Ražba zlatých mincí skončila roku 1911, ostatní nominály se razily až do první světové války, kdy Rusko zlatou vazbu rublu opustilo. Další ražby cara nabízí kategorie Mince Mikuláše II. Alexandroviče.





