Investiční kovy Řím
Investiční kovy Řím jsou zlaté ražby římské mincovny. Za republiky se mince razily téměř výhradně v Římě, v mincovně u chrámu Junony Monety na Kapitolu, od něhož pochází latinské slovo moneta pro mincovnu i peníze. Za císařství zůstal Řím hlavní mincovnou pro zlato a stříbro i poté, co přibyly mincovny v provinciích.
Za republiky se římské mince razily téměř výhradně v Římě. Mincovna stála u chrámu Junony Monety na Arxu, kapitolské pevnosti, a ražbu řídil sbor tří úředníků, tresviri monetales. Junona Moneta byla uctívána jako ochránkyně městských peněz a podle ní dostalo latinské slovo moneta význam mincovna; odtud pochází i anglické money. Výjimku tvořily jen polní mincovny, které razily pro vojevůdce za válek a občanských válek.
V chrámu se razilo přes čtyři století, než byla mincovna za císaře Domitiana po ničivém požáru přesunuta pod pahorek Caelius nedaleko Kolosea. Augustus ražbu rozdělil: bronzové mince vydával senát, a proto nesou zkratku SC, zlato a stříbro razila císařská mincovna. Výjimkou byla druhá císařská mincovna v Lugdunu v Galii, jejíž činnost skončila roku 78.
Krize 3. století přinesla rozptýlení ražby do mincoven blízko vojenských center; vedle Říma vznikly mincovny v provinciích, zčásti jen na krátkou dobu při vzpourách uzurpátorů. Císař Aurelianus se roku 274 pokusil zastavit znehodnocování mince reformou nominálů i soustavy mincoven, která se vedle hlavní mincovny v Římě rozrostla.
