Investiční zlato Řím
Investiční zlato Řím zahrnuje zlaté mince z římské mincovny pozdní antiky a raného středověku. Kolem roku 410 patřil Řím ke čtyřem posledním mincovnám, které razily zlaté solidy; zlato se tu razilo i za germánských vládců Itálie, a to jménem východních císařů, a znovu po Justiniánově dobytí Itálie.
Na počátku 5. století vedly germánské vpády k uzavření mnoha provinčních mincoven a kolem roku 410 razily zlaté solidy už jen čtyři: Řím, Ravenna, Konstantinopol a Soluň. Solidus se tehdy razil v poměru 72 kusů z římské libry, tedy zhruba po 4,5 g zlata.
Po pádu západořímské říše razili v Římě solidy germánští vládci Itálie, ovšem jménem východních císařů: Odoakar jménem Zénóna, ostrogótští králové v letech 518–527 jménem Justina I. a Athalarich s Theodahadem v letech 527–536 jménem Justiniána I. Přísně vzato nejde o císařské ražby, i když nesou císařovo jméno.
Výboje Justiniána I. na západě obnovily v Itálii císařskou ražbu: mincovny v Ravenně a v Římě znovu razily oficiální zlaté solidy.
