Jáchymovské groše
Jáchymovské groše razila mincovna v Jáchymově od 20. let 16. století: pražské groše Ludvíka Jagellonského a Ferdinanda I. Habsburského, od roku 1573 bílé groše a od roku 1577 malé groše s českým nápisem MALEY GROSS. Ražba grošů skončila s mincovní reformou českých stavů roku 1619.
Řazení produktů
Výpis produktů
Pražský groš Václava II. (1278-1305), katalogové číslo Smolík 2, z počátku české grošové měny zavedené roku 1300. Mimořádně zachovalý exemplář této historicky významné...
Pražský groš Václava II. (1278-1305), katalogové číslo Smolík 2, z počátku české grošové měny zavedené roku 1300. Mimořádně zachovalý exemplář této historicky významné...
Pražský groš Václava II. (1278-1305), katalogové číslo Smolík 2, z počátku české grošové měny zavedené roku 1300. Mimořádně zachovalý exemplář této historicky významné...
Stříbrný pražský groš z doby vlády Jana Lucemburského (1310–1346) patří mezi nejznámější středověké mince českých dějin a je ceněným klenotem pro každého sběratele.
Rakouská mince 50 grošů z roku 1934 připomíná období spolkového státu mezi dvěma světovými válkami. Výrazný číselný nominál doplňuje rakouský orel se štítem, takže jde o...
Rakouská mince 50 grošů z roku 1934 připomíná období spolkového státu mezi dvěma světovými válkami. Výrazný číselný nominál doplňuje rakouský orel se štítem, takže jde o...
Stříbrný pražský groš z doby vlády Jana Lucemburského (1310–1346) patří mezi nejznámější středověké mince českých dějin a je ceněným klenotem pro každého sběratele.
Stříbrný pražský groš z doby vlády Jana Lucemburského (1310–1346) patří mezi nejznámější středověké mince českých dějin a je ceněným klenotem pro každého sběratele.
Pražský groš z období vlády Ferdinanda I. (1526–1564) je stříbrná mince, která odráží přelomovou dobu habsburského nástupu na český trůn a proměnu středověkého mincovnictví.
Pražský groš z období vlády Ferdinanda I. (1526–1564) je stříbrná mince, která odráží přelomovou dobu habsburského nástupu na český trůn a proměnu středověkého mincovnictví.
Pražský groš Václava II. (1278-1305), katalogové číslo Smolík 2, z počátku české grošové měny zavedené roku 1300. Velmi zachovalý exemplář této historicky významné středověké...
Jáchymovská mincovna je spojena hlavně s tolarem, groše tu ale vznikaly od počátku. Sněmovní usnesení z 9. 1. 1520 dovolilo Šlikům razit groše stejného zrna jako v Kutné Hoře – tedy pražské groše – a ty měly tvořit třetinu produkce mincovny. Jáchymov se tak stal vedle Kutné Hory a Prahy třetí mincovnou pražských grošů; razil je s titulem Ludvíka Jagellonského i Ferdinanda I. Habsburského.
Zvláštností jsou nové groše z let 1527–1529 s latinsky psaným letopočtem, opisem GROSSUS NOVUS a šlikovským štítkem, ražené za mincmistrů Kašpara z Mergenthalu a Ulricha Gebharta; pokládají se spíš za příležitostné ražby povahy novoroční medaile. Klasické pražské groše Ferdinanda I. vznikaly v Jáchymově ve 40. letech 16. století – groš 1543 mincmistra Wolfganga Rolla patří k nejvzácnějším českým mincím.
Po návratu k tolarové měně roku 1573 razil Jáchymov bílé groše o hmotnosti 2,005 g, třicetinu tolaru: za Maxmiliána II. Habsburského v letech 1573–1576, za Rudolfa II. 1578–1595 a za Matyáše Habsburského 1615, 1617 a 1618. Od roku 1577 k nim přibyl malý groš, polovina bílého groše, zavedený výnosem Rudolfa II. ze 4. 2. 1577 na doporučení českých stavů. Jako jediná česká mince nesl český nápis – MALEY GROSS, v Jáchymově 1577–1578 vzácně MALEI GROSS.
Jáchymov razil malé groše v letech 1577 až 1612 a za Matyáše v letech 1612 a 1616–1619; známé jsou odtud i hranaté klipy malého groše. Malý i bílý groš zanikly mincovní reformou českých stavů roku 1619 a grošovou hodnotu pak převzal tříkrejcar. Ten Jáchymov razil až do konce – tříkrejcar s letopočtem 1670 je poslední jáchymovskou ražbou, roku 1671 byla mincovna zrušena.





