Jáchymovské krejcary
Jáchymovské krejcary se razily v jáchymovské mincovně ve dvou obdobích: v letech 1561–1573 za zlatníkové měny Ferdinanda I. Habsburského a Maxmiliána II. Habsburského a pak od roku 1619 až do konce mincovny. Úplně poslední ražbou jáchymovské mincovny je tříkrejcar s letopočtem 1670.
Krejcar se v Čechách poprvé razil od roku 1561, kdy Ferdinand I. Habsburský (1503–1564) zavedl podle augšpurského mincovního řádu z roku 1559 zlatníkovou měnu. Jáchymov patřil vedle Prahy a Vratislavi k mincovnám, které ho razily od začátku. Vznikaly tu zlatníky o 60 krejcarech, půlzlatníky, desetikrejcary, dvoukrejcary i krejcary. Desetikrejcar vážil 3,8–4 gramu a na líci nesl poprsí panovníka se žezlem a jablkem, v němž byla číslice 10.
Desetikrejcary se v Jáchymově razily v letech 1562–1564 za Ferdinanda I. a za Maxmiliána II. Habsburského (1527–1576) v letech 1565–1566 a 1568–1570. Mincmistrem byl tehdy Jiří Geitzkofler, který mincovnu vedl v letech 1562–1576. Zlatníková měna se v Čechách neujala a 28. ledna 1573 ji Maxmilián II. zrušil; krejcarové nominály tím na čas zmizely.
Krejcary se do Jáchymova vrátily roku 1619 se stavovskou mincovní reformou. Za Fridricha Falckého se tu razily 48, 24, 12 a 3 krejcary, za kiprové mince Ferdinanda II. Štýrského i 150, 120, 75, 60 a 15 krejcarů. Po roce 1623 zůstaly tříkrejcary, krejcary a jejich díly, za Leopolda I. Habsburského přibyly patnáctikrejcary. Tříkrejcar ročníku 1670 je poslední jáchymovská ražba; mincovna byla roku 1670 uzavřena a o rok později zrušena.
