Mince Julie Mamaey

Julia Mamaea (asi 180–235) byla matkou císaře Alexandra Severa a po celou dobu jeho vlády skutečnou vládkyní římské říše. Zahynula spolu se synem při vzpouře vojska v Porýní. Za její vlády se do popředí vrátili právníci a senát a Řím prožil klidnější období po výstřednostech Elagabala.

Řazení produktů

4 položek celkem

Výpis produktů

2961543 1b
2 399 Kč

Bronzový sesterc Julie Mamaey z římské mincovny patří k ražbám spojeným s dvorem Alexandra Severa. Motiv Venuše na reverzu zdůrazňuje ženskou důstojnost, přízeň a dynastickou...

0134
2957881 1b
2 590 Kč

Sesterc Julie Mamaey s typem IVNO AVGVSTAE připomíná význam císařských žen v dynastické reprezentaci 3. století. Motiv Junony Augusty propojuje ochrannou božskou symboliku s...

0067
2962731 1b
1 890 Kč

Stříbrný denár Julie Mamaey s reverzním typem VESTA je čitelnou ukázkou ražby pozdní severovské dynastie. Spojuje portrét významné císařské matky s posvátnou symbolikou bohyně...

0065
2961719 1b
2 490 Kč

Stříbrný denár Julie Mamaey s reverzním typem IVNO CONSERVATRIX představuje působivou ražbu severovské doby. Spojuje portrétní mincovnictví císařského dvora s ochranitelskou...

0064

Ovládací prvky výpisu

4 položek celkem

Julia MamaeaJulia Mamaea (asi 180–235) pocházela ze syrského města Emesa z rodiny, která spravovala tamní vlivný sluneční kult. Byla dcerou Julie Maesy a neteří císařovny Julie Domny, manželky Septimia Severa, takže vyrůstala v bezprostřední blízkosti císařského dvora.

Po zavraždění Caracally roku 217 se rodina ocitla v ohrožení, její matka však dokázala zvrátit poměry ve svůj prospěch. Nejprve dosadila na trůn Mamaeina synovce Elagabala, jehož výstřednosti však brzy pobouřily Řím i vojsko.

Julia Maesa proto obrátila podporu k druhému vnukovi. Roku 222 byl Elagabalus zavražděn a císařem se stal třináctiletý Alexander Severus, syn Julie Mamaey. Po smrti své matky převzala Mamaea rozhodující postavení u dvora.

Vládla obezřetně a s citem pro to, co Řím po předchozích letech potřeboval. Odstranila výstřelky předchozího panování, obnovila vážnost senátu a obklopila mladého císaře radou zkušených právníků, mezi nimiž byl i slavný Ulpianus.

Její vliv byl otevřeně přiznávaný. Objevovala se v úředních dokumentech, nesla čestné tituly a účastnila se rozhodování o státních záležitostech. Současníci ji označovali za matku císaře i tábora, senátu a vlasti.

Provázela syna i na vojenských výpravách. Byla s ním při tažení proti perské říši a poté i v Porýní, kde měl být zastaven vpád germánských kmenů. Právě tam se rozhodlo o jejich osudu.

Když se císař pokusil koupit mír penězi, vojáci to pokládali za hanbu a obrátili se proti němu. V březnu roku 235 byli Alexander i jeho matka zabiti v táboře u dnešní Mohuče.

Její osud dobře ukazuje, jakou moc mohly ženy severovské dynastie získat. Formálně nikdy nevládly, přesto rozhodovaly o nástupnictví i o chodu státu a jejich jména se objevovala vedle císařských.

Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet