Kopějky Kateřiny II. Veliké

Kateřina II. Veliká (1729–1796) vládla Ruskému impériu od roku 1762 až do své smrti. Od jejího nástupu se měděné kopějky a jejich násobky razily téměř každoročně a tahle řada pokračovala až do roku 1916. Nejvýraznější mincí její doby je měděná pětikopějka, lidově pjaták – kus o hmotnosti kolem 50 gramů a průměru přes 40 milimetrů.

Hmotnost pětikopějky má jasný původ. Petr III. nařídil v lednu 1762 přerazit pětikopějky na desetikopějky, čímž by z pudu mědi vzniklo 32 rublů místo šestnácti. Kateřina tento krok hned po nástupu zvrátila: výnosem z 20. prosince 1762 obnovila ražbu pětikopějek po 16 rublech z pudu a podle této stopy se razily až do roku 1810. Měděné peníze tehdy nebyly pouhou drobnou úvěrovou mincí – jejich hodnota se držela blízko ceny kovu, proto jsou tak těžké.

Těžištěm ražby byl Ural. Jekatěrinburská mincovna, založená roku 1725 u státních hutí, razila v 90. letech 18. století asi devět desetin všech ruských mincí a koncem století spotřebovávala dvě třetiny mědi vytavené v celé zemi. Její ražby nesou značku EM. Roku 1796 nařídil tajný výnos přerážet mince na dvojnásobnou stopu 32 rublů z pudu; Pavel I. jej hned v lednu 1797 zrušil.

Měděné pětikopějky Kateřininy doby mají na líci její monogram pod korunou ve vavřínovém věnci a letopočet, na rubu dvouhlavého orla, nominál vypsaný slovy a značku mincovny. Ve stříbře razila Kateřina téměř každoročně dvacetikopějku s portrétem a orlem, stříbrná pětikopějka se však v 18. století objevovala jen výjimečně, většinou jako zkušební kus.